Článek
Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl po jednání tripartity prohlásil, že odborovým předákům jde mnohdy jen o udržení svých pozic. Šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch zase kontroval, že zaměstnavatelé se snaží o likvidaci odborů a o malou ochranu zaměstnanců, se kterými by pak bylo možné lépe manipulovat.
Předseda největšího odborového svazu Kovo Jan Uhlíř celý spor charakterizoval slovy: "Je o tom, zda zaměstnanec bude v pozici nevolníka, nebo zda zůstane chráněn svou odborovou organizací. S výjimkou absolutních špiček, o které se perou všichni zaměstnavatelé, což jsou dejme tomu tři procenta zaměstnanců," dodal Uhlíř.
Nejednat za všechny
Zaměstnavatelé mimo jiné požadují, aby odbory nevyjednávaly za všechny zaměstnance, ale jen za ty, kteří jsou odborově organizovaní.
K uzavřené kolektivní smlouvě, platné jen pro členy odborů, by pak nečlenové mohli podle Míla dobrovolně přistupovat nebo si vyjednat podmínky se zaměstnavatelem sami: "Osobovat si právo, že pouze odborové hnutí smí zastupovat zaměstnance, je hluboký omyl," řekl šéf Svazu průmyslu.
"Jestliže nedojde k tomu, že máte 51 procent nebo 80 procent zaměstnanců odborově organizovaných, je celkem logické, že menšina nemůže zastupovat úplně všechny ostatní, protože ne vždy jsou jejich zájmy totožné se zájmy zaměstnanců. Mnohdy jsou totožné se zájmy pouze toho či onoho odborového předáka. Někteří předáci mají zájem na udržení svých pozic," řekl Míl směrem ke Štěchovi.
Ten reagoval: "Byla by to diskriminace, protože jedni zaměstnanci by měli jiné nároky než druzí. A pravděpodobně by to mohlo vést k tomu, že někteří zaměstnavatelé by neodborářům dali více než těm, kteří jsou odborově organizovaní, a tím by zlikvidovali odborové organizace. Je to metoda velice jednoduchá a byla by velice účinná," dodal Štěch.
Lobby u poslanců
Stanovisko zaměstnavatelů k návrhu zákoníku práce, který ministerstvo práce a sociálních věcí odeslalo vládě začátkem června, Míl shrnul větou: "V žádném případě stávající text nemůžeme akceptovat, protože je prostě špatný."
Zaměstnavatelé tvrdí, že návrh zvyšuje jejich náklady, a to například tím, že okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance provází povinnost vyplatit jim trojnásobek průměrného výdělku (dosud je to dvojnásobek), zvyšuje příplatky za práci v noci, zavádí přípatky za práci v sobotu a neděli, zvyšuje odměny za pracovní pohotovost či vypouští dohodu o hmotné odpovědnosti zaměstnance za škodu.
Podle Míla autoři předlohy dali přednost rychlosti na úkor kvality: "Zákoník práce není liberální normou, o které vláda hovořila. Je to norma, která je daleko více svazující zaměstnavatele a zaměstnance než v Německu a Německo se dnes potýká v recesi."