Článek
Má to usnadnit právě ty situace, kdy je práce spíše nárazová nebo je vcelku jedno, zda ji člověk udělá ráno, či večer.
„Bude se jednat jen o některé pozice a také bude záležet na vztahu zaměstnance zaměstnavatele a jejich vzájemné důvěře,“ řekla právní expertka Hospodářské komory Kateřina Kozáková.
Typicky podle ní byly během jednání o novele jako příklady diskutovány dvě odlišné pozice. „První je uklízečka kanceláří, která je má každý den uklidit mezi osmnáctou a dvaadvacátou hodinou. Zaměstnavatel ví, že práce trvá dvě hodiny, a je mu jedno, kdy ji v rámci časového intervalu vykoná,“ řekla.
AI změní až polovinu pracovních míst, rekvalifikace však zaostávají
Druhým příkladem je IT specialista, který většinou pracuje z domova, ale je potřeba, aby konkrétní úkol splnil na pracovišti, přičemž nemusí být jisté, jak dlouho bude práce trvat.
Podle ministerstva práce a sociálních věcí, které úpravu předložilo, bude při výběru daných pozic vždy záležet na vzájemné dohodě a charakteru konkrétní práce. „Obecně lze říci, že institut samorozvrhování bude obvyklý pro zaměstnance, u kterých je možné připustit určitou míru autonomie. Zaměstnavatel tedy nepotřebuje, aby zaměstnanci vykonávali práci v konkrétním čase,“ řekl Jakub Augusta z tiskového odboru úřadu.
Na pracovišti i doma
Podle prezidenta Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Jiřího Horeckého jde o částečnou reakci na zpřísnění u dohod o provedení práce a o pracovní činnosti. Od října totiž mají firmy povinnost stanovit jim s předstihem tří dnů pracovní dobu. „My jsme namítali, že někde to není problém, ale v řadě případů ano, protože výkon práce je závislý na řadě věcí typu počasí. A že je účelné, aby si někde pracovní dobu zaměstnanec rozvrhl sám,“ řekl Horecký Novinkám.
Podle Augusty se ale nová právní úprava bude týkat všech pracovněprávních vztahů, nejenom dohod. A uplatnit ji bude možné nejen u zaměstnanců na pracovišti, ale i u těch pracujících na dálku z domova.
„Zaměstnanec a zaměstnavatel za tímto účelem uzavřou písemnou dohodu, ve které sjednají, za jakých podmínek si bude zaměstnanec sám rozvrhovat pracovní dobu do směn,“ konstatoval Augusta. Bude ale třeba dbát na to, aby byl zajištěn minimální nepřetržitý denní odpočinek a nepřetržitý odpočinek v týdnu, aby zaměstnanec čerpal zákonné přestávky v práci či bezpečnostní přestávky.
Zaměstnavatel totiž i nadále bude odpovídat za to, že budou tyto minimální standardy dodrženy. „Někdy může být praktické sjednat i další omezení zaměstnance, například že si nesmí rozvrhovat pracovní dobu v noci či o víkendech a svátcích,“ dodal Augusta
Předpokládá se přitom, že zaměstnanec bude většinou dodávat výkazy, z nichž bude patrné, jak si rozvrhl pracovní dobu a jak pracoval.
Novelu musí ještě schválit vláda a parlament. Začít platit by měla příští rok.
Anketa
Desetitisíce lidí žijí z týdne na týden a potřebují zálohy na mzdu
