Článek
Zálohování podle průzkumu podporuje 80 procent žen, ale „jen“ 73 procent mužů. U mladých mezi 27 a 35 roky věku je to 81 procent, hned za nimi následují s 80 procenty lidé mezi 36-44 roky. Nejmenší podporu má u věkové skupiny 45 až 53 let, 71 procent.
„Výsledek průzkumu je úplně stejný jako v roce 2022,“ řekl analytik Ipsos Michal Straka. Mezi argumenty pro zálohování je především ochrana životního prostředí.
Odpůrci argumentují tím, že to bude znamenat omezení komfortu. Budou totiž muset nosit obaly zpět do obchodů. Zálohované lahve a plechovky také nesmějí být pomačkané.
Kyberpodvodníci se snaží osedlat umělou inteligenci. Už použili falešné video se šéfem banky
Se zavedením zálohování plastových lahví a plechovek počítá novela obalového zákona, která prošla připomínkovým řízením a kterou musejí ještě schválit vláda a zákonodárci. Podle ní by mělo začít v polovině příštího roku. Výše zálohy bude pravděpodobně čtyři koruny za obal.
Spor o peníze
Proti jsou především obce, pro které znamenají PET lahve významný zdroj příjmů. Jsou totiž nejcennější částí tříděného odpadu. Podle kritiků si také zálohování vyžádá vysoké náklady u prodejců. Podle ministerstva životního prostředí by to mělo být 1,4 miliardy korun.
Anketa
Podle Kristýny Havligerové z Iniciativy pro zálohování ale obce o peníze nepřijdou. „Studie institutu CETA ukázala, že příjem z prodeje nemají obce, ale třídicí linky. Část z něj převádějí na obce v podobě slev za třídění, většina však končí jako příjem odpadových firem,“ uvedla.
O peníze obce nepřijdou ani podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL). „Budoucí operátor bude povinen odvádět část nevybraných záloh ve výši 15 procent obcím,“ uvedl. V průměru za každého svého občana má obec získat 39 korun navíc.
Podle Vladimíra Kočího z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze bude mít zálohování pozitivní dopad na přírodu. „Umí zajistit snížení environmentálních dopadů až o 28 procent,“ uvedl.