Článek
Zálohování, podobně jako u pivních skleněných lahví, je podle ekologů cesta k vyšší míře recyklace plastů. Zálohované PET lahve mají třeba v Dánsku nebo Německu. Nově také zálohy na veškeré nápojové lahve a plechovky schválili v Anglii. Realizovat tento nápad i v Česku se ale MŽP příliš nezamlouvá.
„Vnímáme to jako nesystémový prvek,“ řekla Právu Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení ministerstva. Soudí, že pokud by PET lahve končily místo v kontejnerech u obchodníků, poškodilo by to v důsledku finančně obce. Zavedení systému zálohování PET lahví by podle ní přemístilo tyto lahve ze žlutých kontejnerů do jiného a jinak financovaného odpadového toku.
PET lahve by lidé kvůli finanční motivaci nosili zpátky do obchodů. A bylo by tu riziko, že by pak neměli chuť třídit ostatní odpady.
„PET lahve pro svou atraktivitu po dotřídění do značné míry financují recyklaci plastů, které jsou méně zajímavé jak po stránce ekonomické, tak i technologické. Dá se tedy očekávat, že by zavedení záloh na PET lahve prodražilo nakládání s ostatními plasty. To by mělo negativní ekonomický dopad na dotřiďovací linky i na obce,“ doplnila Pospíšilová.
Komplikace pro spotřebitele?
Pro spotřebitele by podle ní zálohování PET lahví znamenalo významné zkomplikování současného způsobu třídění odpadů. „PET lahve by lidé kvůli finanční motivaci nosili zpátky do obchodů. A bylo by tu riziko, že by pak neměli chuť třídit ostatní odpady. Nechceme oslabit současný prověřený a osvědčený systém třídění. Máme za to, že zvyšování třídění komunálního odpadu by se mělo realizovat právě rozvojem systémů sběru v pouličních kontejnerech,“ řekla Pospíšilová.
Aktuální míra recyklace PET lahví už podle ní převyšuje 70 %. „Celková produkce nápojů v PET lahvích se pohybuje kolem 55 tisíc tun – zálohový systém by tedy za předpokladu nereálné 100% míry sběru dokázal sběr zvýšit o zhruba 15 tisíc tun. A celková produkce komunálního odpadu představuje asi 5,5 miliónu tun,“ poznamenala mluvčí.
Jako nesystémové by považovalo ministerstvo i zálohování plechovek ve chvíli, kdy se postupně rozšiřují kontejnerové systémy sběru kovů. „Pokud by plechovky spadly do zálohového systému, hrozí riziko, že se některé nápoje přesunou do nezálohovaných jednocestných skleněných obalů. Z pohledu životního prostředí má přitom skleněná lahev nejhorší dopad na životní prostředí, protože má nejvyšší uhlíkovou stopu,“ podotkla Pospíšilová.
Zálohované PET lahve by naopak uvítal odpadový expert Hnutí Duha Ivo Kropáček. „Myslím, že je to dobrá cesta, která funguje v zahraničí,“ řekl Právu.
V cizině se vrátí až 98 procent lahví
„Míra recyklace zálohovaných obalů je 85 a více procent. Pivní lahve se vracejí z 97 procent. Je to zaběhlé, vrátíte je úplně všude,“ doplnil Kropáček.
Stejně by prosazoval zálohování plechovek. „Aby se nestalo, že ve chvíli, kdy lidé budou vědět, že PET lahve jsou zálohované, nezačali kupovat plechovky. Musí to být pro celý segment nápojového průmyslu,“ vysvětlil.
Projekt, který má vyhodnotit a zefektivnit systém sběru a recyklace PET lahví, představily nedávno Karlovarské minerální vody, Institut Cirkulární Ekonomiky (Incien) a Fakulta technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha.
„Češi jsou v Evropě jedni z nejlepších v třídění odpadu, přesto ve žlutých kontejnerech končí z deseti PET nápojových obalů uvedených na trh přibližně jen sedm, které dále směřují k dotřídění a recyklaci. Jedním z perspektivních a obecně kladně hodnocených řešení, jak toto zlepšit z ekonomického i environmentálního hlediska, je depozitní systém. Tedy zpětný výkup PET obalů od spotřebitele. Výzkumy ukazují, že právě díky němu dosáhly země jako Švédsko, Německo a další členské státy EU až 98 % míry zpětného odběru nápojových PET lahví,“ řekla ředitelka Incien Soňa Jonášová.