Zálohování plastových lahví a jejich recyklace mají jen přínosy, říká šéf Mattoni

Stejně jako jiní jsme se museli vyrovnat s těžkým obdobím covidu, pandemie nás pochopitelně zbrzdila. Nicméně pilotní projekt jsme nastartovali úspěšně, na Košíku.cz si zákazníci mohli vybrat, zda si koupí mattonku s tříkorunovou zálohou, nebo bez ní. Bylo úžasné sledovat, že přes 70 procent lidí si vybralo variantu se zálohou. Padly tak všechny pochybnosti, že by lidé o to neměli zájem.

Potom to číslo během koronakrize trochu spadlo, částečně i proto, že Košík po určitý čas nemohl lahve od lidí vybírat, ale i tak více než polovina zákazníků později volila při nákupu zálohované plastové lahve.

Z nich už jsme začali recyklací „z lahve do lahve“ vyrábět nové plastové lahve, které se dostaly do spotřebitelského oběhu. Z jedné lahve vznikla další, z identického materiálu.

Mým snem je teď tento projekt s vratnými plastovými lahvemi rozšířit na celý trh. K výrobě nových lahví využíváme 80 procent materiálu z původních lahví a jen 20 procent představuje nový plast. Dochází tak ke značnému šetření zdrojů, které nejsou nevyčerpatelné, a snižuje se zátěž pro životní prostředí. Byla by určitě škoda této šance nevyužít.

V Německu. V Česku zatím recyklace „z lahve do lahve“ neprobíhá.

Hlavním problémem je to, že současná legislativa nevytváří pro zálohování plastových lahví potřebný prostor, navíc podle některých právních výkladů ani na dobrovolné bázi, což pochopitelně veškeré naše snahy značně komplikuje. Takže se musí ze všeho nejdřív upravit legislativa.

Ministerstvo životního prostředí však k tomu zatím příliš vstřícné není. Systém zálohování musí být nastaven jako všude jinde, kde funguje, jako povinný, nikoliv jako dobrovolný. Sedmdesát procent lidí se pro zálohování spontánně rozhodlo, ale 30 procent ne. Mají být ti, kteří se chovají odpovědně a třídí, trestáni za ty, kteří jsou líní nebo lhostejní?

Ano, tím argumentují. Ale není to pravda. Ministerstvo uvádí, že v Německu zavedení záloh způsobilo kolaps třídění ostatních plastů. Data ale jasně ukazují opak. Ve skutečnosti tam pokles sběru a třídění plastů nastal již dříve a naopak v letech po zavedení zálohového systému třídění rostlo.

Nyní se v Německu sbírá a třídí odpad víc než jinde. Když lidé vidí smysl a výsledky toho, co dělají, dělají to o to více. Výsledky přitom hovoří jasně a lidé se chovají všude na světě stejně. Češi se v této věci určitě nezachovají jinak než Němci.

Ne. V první řadě, tedy po nutných změnách v legislativě, musíme vytvořit konsorcium v rámci odvětví nealkoholických i alkoholických nápojů, a to i ve spolupráci s obchodníky, abychom celý tento centralizovaný zálohový systém postavili na nohy. Za recyklaci a řízení celého procesu by pak měl odpovídat operátor, tedy nezisková společnost založená výrobci nápojů.

Takový model bude spravedlivý a transparentní a v konečném výsledku i výhodný pro všechny stejně – pro lidi, výrobce i prodejce. Všechny tyto kroky, které jsem popsal, se už podařilo provést na Slovensku, celý systém tam začne fungovat od ledna příštího roku. Samozřejmě se ještě řeší otázky jako kapacita recyklace nebo ekodesign lahví, ale pevně věřím tomu, že nejpozději do poloviny roku 2023 bude na Slovensku plně cirkulární ekonomika v oblasti nápojů.

Ano. Zálohy mají smysl pro veškeré nápojové obaly – tedy PET lahve i plechovky.

Na Slovensku jsme partneři, výrobci minerálek, limonád i piva. V Česku na tom ještě pracujeme a doufám, že se snad brzy dohodneme.

Ekologické přínosy našeho modelu jsou naprosto zřejmé. Ale i podle komplexní ekonomické studie, kterou jsme si nechali zpracovat loni, to vychází více než dobře. Skutečnost je taková, že pokud bychom zůstali ve starém systému a dál se spoléhali výlučně na prudce zdražující suroviny k recyklaci, bylo by to pro nás mnohem více nákladné, což by logicky pocítil i spotřebitel.

Zavedení cirkulární ekonomiky ale na něj nebude mít žádný dopad kromě toho, že bude muset přinést lahev zpět do obchodu, aby dostal zpět řekněme obvyklé tři koruny. A z hlediska odvětví se potvrzuje, že změna obchodního modelu nemusí znamenat jen pozitivní posun v otázce udržitelnosti, ale často i zvýšení ekonomické efektivity. Cirkulární ekonomika dává smysl ze všech možných úhlů pohledu.

Ti už nyní musejí přijímat prázdné lahve od piva a nikdo jim to nijak nekompenzuje. V systému, který my navrhujeme, by za odběr PET i plechovek, jejich skladování a veškeré další související náklady dostali zaplaceno.

Navíc to malým obchůdkům může přinést i vyšší tržby, protože díky výkupu plastových lahví a plechovek stoupne počet lidí, kteří do nich za tímto účelem zavítají, a velmi pravděpodobně si přitom i něco koupí.

Pomohl nám také online prodejní kanál, samozřejmě jsme museli pozdržet některé investice a přistoupit k určité, i když ne příliš rozsáhlé restrukturalizaci. To, že se zde na restaurace při rozvolňování myslelo skoro jako na poslední, mě naštvalo. Při dodržování pravidel, pokud jsou dobře nastavená, je to jedno z nejvíce bezpečných míst. Už jen proto, že si zde lze snadno ohlídat bezpečnou vzdálenost.

Jsem přesvědčen, že ano, že po dietě, kterou jsme si naordinovali, opět porosteme. Obecně věřím tomu, že hlavně díky postupující vakcinaci se epidemiologická situace bude nadále zlepšovat, a očekávám, že spolu s tím dojde k silnému ekonomickému oživení.

Není to totiž typická krize a mnoho lidí také v mezidobí uspořilo dost peněz. Když v Itálii otevřela kina, začala promítat od šesti ráno a měla úplně vyprodáno. Lidé jsou hladoví po tom, vrátit se do normálního života.

Nejdřív se musíme stabilizovat po pandemii, ale samozřejmě poté budeme přemýšlet o nových výzvách a případných akvizicích.

Nejlepší výsledky má teď v rámci skupiny Srbsko, kde jsme investovali naposledy, a to poměrně hodně peněz. To nás dostalo trošku pod tlak, ale měli jsme tam štěstí na schopné profesionály a celá tato země si podle mého názoru zaslouží mnohem vyšší reputaci, než nyní v reálu má.

Stále ale platí, že největším a nejvýznamnějším trhem pro nás je Česko, jen z hlediska tržeb představuje zhruba čtyřicet procent obratu celé naší skupiny.