Článek
Zákaz by podle novely skupiny poslanců ANO, KSČM a ČSSD platil v pracovní dny od 06:00 do 22:00. Ministerstvo dopravy návrh podpořilo.
Restrikce by se podle předlohy vztahovala na řidiče nákladních automobilů nad 3,5 tuny a jízdních souprav delších než sedm metrů. Podle předkladatelů by se na dálnicích zvýšila plynulost a bezpečnost provozu.
„Zahnání kamionů do jednoho proudu bez možnosti předjetí pomalejšího naloženého vozidla způsobí jen další stres těmto řidičům a i pro řidiče pomalejších osobních vozidel nebo skútrů bude těžké a nebezpečné se zařazovat do souvislých dlouhých kolon kvůli odbočení nebo pro svou pomalejší jízdu," uvedla Hospodářská komora.
Raději dočasné značky
Podle podnikatelů navíc plošný zákaz prohloubí kritický nedostatek profesionálních řidičů v Česku, protože šoféři jej budou chápat jako šikanu. Tím podle stanoviska komory klesne i tuzemská nákladní doprava, kterou nahradí dopravci z východu. V Česku podle komory aktuálně chybí přes 20 tisíc šoférů.
Na kritických úsecích, zvláště na D1 v oblasti Vysočiny, by podle zástupců podnikatelů měl být spíše zaveden speciální režim zimní údržby a zákaz předjíždění kamiony by měl být vynucován pomocí dočasných dopravních značek.
Současná legislativa umožňuje zákaz jízdy kamionů v levém pruhu zejména prostřednictvím dopravních značek. Kamiony mají zakázán také vjezd do třetího jízdního pruhu a řidiči nesmí předjíždět v případě, že jejich vůz nedosahuje potřebné rychlosti.
Podle ministerstva vnitra by plošný zákaz jízdy kamionů v levém pruhu dálnic mohl způsobit zpomalení průjezdnosti pravého pruhu. Vnitro však zaujalo k novele neutrální postoj s tím, že rozhodující je postoj ministerstva dopravy, které návrh uvítalo. Podle úřadu je to další opatření, které povede ke zvýšení bezpečnosti a plynulosti provozu na dálnicích.
O zavedení plošného zákazu hovořil v souvislosti s kolapsem na opravovaném úseku D1 na Vysočině ještě před uveřejněním poslaneckého návrhu ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) nebo komunisté.
Předlohu skupiny poslanců posoudí před projednáváním v zákonodárných sborech vláda. Předkladatelé navrhli, aby ji Sněmovna schválila zrychleně už v prvním čtení a byla účinná hned po případném přijetí, tedy vyhlášením ve sbírce zákonů.
