Článek
Obajtek mluví o ztrátě asi 27 milionů dolarů (bezmála 573 milionů Kč) denně. Na vině je podle něj cenový rozdíl asi 30 dolarů za barel mezi levnější ruskou ropou a alternativními dodávkami.
„Nenazýval bych to ztrátou: jde o nepodporování Ruska,“ řekl Obajtek britskému listu. „Toto jsou tržní náklady a platí pro každou společnost, která nedováží ropu z Ruska,“ uvedl.
Dodal nicméně, že jeho podnik stále používá ruskou ropu přiváděnou potrubím přes síť Družba pro českou rafinerii v Litvínově, na niž se dosud nevztahovaly sankce, a to přesto, že vláda ve Varšavě prosazuje přísnější sankce EU vůči Moskvě.
„Kompletní náhrada ruské ropy vyžaduje zlepšení logistiky dodávek ropy, na čemž pracujeme s českou vládou,“ řekl Obajtek FT.
Orlen také pokračoval v dovozu ruské ropy na svůj domácí trh až do února. A to navzdory původnímu příslibu Polska zastavit dovoz ruské ropy do konce loňského roku. Minulý měsíc Orlen oznámil, že ukončil svou poslední smlouvu s ruskou společností Tatněfť s tím, že to nemohl udělat dříve, aniž by riskoval ruskou žalobu za porušení podmínek smlouvy.
Evropská unie v loňském roce zakázala dovoz ropy z Ruska po moři. Do zákazu ale nezahrnula ropu přepravovanou po souši přes síť ropovodů Družba, která spojuje Rusko s Polskem a několika dalšími zeměmi EU včetně Slovenska a České republiky.
Zatímco Orlen se sám snaží stát se na Rusku nezávislým, tak ruské ropné společnosti podle Obajteka stále „zaplavují Evropu petrochemickými produkty“ a dalšími ropnými deriváty navzdory sankcím EU, jež mají snížit schopnost Ruska financovat válku na Ukrajině. Vyjmenoval několik mezer, které umožnily ruskému ropnému sektoru nadále vydělávat „slušné peníze“ z EU. Konkrétní důkazy o porušování sankcí ale neuvedl.
„Shrneme-li to, myslím si, že sankce by měly být přísnější. Neměl by to být jen trik, jak zlepšit mediální obraz Evropy,“ řekl Obajtek.
PKN Orlen převezme plynárenskou firmu PGNiG na přelomu října a listopadu
