Zájem o rodinné domy zůstává utlumený, ceny přesto letí vzhůru

Nejnověji na růst cen poukázala data ČSOB Indexu bydlení. Ten každé čtvrtletí sleduje vývoj na realitním trhu. K jeho výsledkům při svém rozhodování přihlíží i Česká národní banka. Podle šetření byly ceny rodinných domů ve třetím čtvrtletí o 4,7 procenta výše než loni.

„Trh nemovitostí definitivně obrátil směr k růstu,“ uvedl Martin Vašek, generální ředitel ČSOB Hypoteční banky. Predikce podle něj nasvědčují tomu, že nemovitosti budou zdražovat i v příštím roce.

Banka pracuje s odhady tržních cen, které si její klienti pořídili na hypotéku. Jde nejen o nákup již existujících domů, ale i o ty, které si domácnosti pro vlastní účely staví nově.

ČSOB ve svých datech nezmiňuje konkrétní sumy. Pro představu, společnost Dataligence, která prodané rodinné domy taktéž monitoruje, uváděla v září jejich průměrnou cenu 5,5 milionu korun.

Zdražování potvrzují i další statistiky. Například Sreality, největší inzertní web zaměřený na nemovitosti, zaznamenaly ve třetím čtvrtletí meziroční nárůst cen rodinných domů dokonce o osm procent. Na rozdíl od ČSOB nebo Dataligence, Sreality pracují s nabídkovými cenami, tedy těmi v inzerátech.

„Ceny se pohybují na velmi podobných hladinách jako před dvěma lety,“ prohlásil Štěpán Matějka, datový analytik Sreality.cz. V roce 2022 byl realitní trh na vrcholu. Následně se projevil vliv vysokých úrokových sazeb a hůře dostupných hypoték. Ceny proto začaly klesat.

Zájem o rodinné domy aktuálně není tak velký jako o byty. Poptávka po nich je dokonce slabší než v minulosti. Navzdory tomu ale ceny rostou. K tomu přispívají například zpřísňující se technické požadavky, kvůli nimž zdražují stavební práce. Kdo staví dům od základů, zaplatí více.

Vašek také připomíná, že vliv na cenu může mít i snaha části Čechů hledat bydlení za hranicí velkých měst. Tu v posledních letech ještě více podněcují drahé byty v Praze a Brně. Ceny v prstencích kolem nich jsou ale vyšší, což může ovlivňovat i průměry sledované analytiky.

ČSOB monitoruje vývoj cen nemovitostí od roku 2010. Rodinné domy za tu dobu zdražily o takřka 117 procent. Podobně jsou na tom i byty, které vykázaly 120procentní nárůst. Rekordmanem na realitním trhu jsou ale pozemky. Ty nyní stojí zhruba třikrát více než před 14 lety.

Jejich nabídkové ceny se podle Srealit pohybují kolem dvou až pěti tisíc korun za metr čtvereční. Dražší jsou v Praze, kde v říjnu překročily 18 tisíc korun za metr.

Nabídkové ceny na rozdíl od těch prodejních zatím zůstávají níže než před dvěma lety. Rozdíl mezi ČSOB a Srealitami plyne z metodiky. Zatímco banka pracuje s prodanými nemovitostmi, web zohledňuje i ty pozemky, které jsou z řady důvodů pro kupce neatraktivní. V inzerci tak zůstávají dlouho, případně jejich majitelé zkoušejí lákat zájemce na slevy.

Výhled na ceny pozemků ale podobně jako u ostatních nemovitostí naznačuje spíše pokračující zdražování. Přispěje k tomu i obnovená poptávka investorů z řad bohatých Čechů. Ti v době klesajících úrokových sazeb hledají, kde zhodnotit své peníze. „Jejich zájem o nemovitosti roste,“ konstatoval Petr Sklenář, hlavní ekonom J&T Banky.

Právě pozemky zůstávají pro movité Čechy nejatraktivnějším typem realit. V průzkumu Wealth Report, v němž J&T Banka každý rok sleduje nálady českých dolarových milionářů, se letos umístily mezi první trojici nejzajímavějších investičních příležitostí. Přeskočily je pouze akcie a investice do soukromých firem.

Od pozemků očekává zajímavé zhodnocení 34 procent dotázaných dolarových milionářů. To je více než loni, kdy pozitivní očekávání mělo jen 24 procent z nich. Pro porovnání, bytům a domů věří necelá čtvrtina. Jiné nemovitosti, tedy například kanceláře, sklady nebo obchodní centra, lákají devět procent respondentů.

ČSOB si všímá, že kupci mají zájem i o pozemky, které není finančně výhodné nebo je vůbec nelze připojit na inženýrské sítě. Pohled na ně změnily nové technologie typu fotovoltaik nebo domácích čističek odpadních vod. Díky nim je možné stavět takové domy, u nichž připojení již není třeba.

Podle Vaška z ČSOB bude poptávka tlačit na další růst cen pozemků i proto, že těch kvalitních na trhu není dostatek. Nabídku brzdí mimo jiné zastaralé územní plány obcí. Ty část pozemků nevedou jako stavební parcely.