Článek
Zahraniční dluh Česka stoupá vytrvale a od roku 2009 se téměř zdvojnásobil.
Na soukromý sektor připadalo ke konci loňska z celkové zahraniční zadluženosti 72,4 procenta. Zbývající část tvořily závazky veřejného sektoru, mezi které se zahrnují dluhy vládního sektoru, subjektů s majoritní účastí státu a závazky soukromých subjektů garantované vládou.
„ČR zakončila rok 2017 s bezkonkurenčně nejvyšším zahraničním zadlužením ve své historii. V meziročním pohledu loni zahraniční dluh narostl nejvýrazněji od roku 1997, a sice o 25 procent,” komentoval ekonom Cyrrus Lukáš Kovanda.
Konec intervencí
Loňský vývoj zahraniční zadluženosti podle něj výrazně ovlivnilo ukončení intervencí ČNB loni v dubnu.
„Centrální banka totiž při obraně české měny nakupovala za nově vytvářené koruny od spekulantů eura. Šlo často o zahraniční subjekty, které získané koruny ukládaly tak či onak u českých bank. Tyto vklady cizinců v tuzemských bankách se zásadně promítly do enormního nárůstu zahraniční zadluženosti ČR,” uvedl ekonom. Ve čtvrtém čtvrtletí nicméně došlo k částečnému splacení těchto zahraničních vkladů, což nárůst zadluženosti o něco zmírnilo.
„V dalších čtvrtletích by se měla zahraniční zadluženost ČR dále snižovat, ruku v ruce s odlivem spekulativního kapitálu, který do korunových aktiv připlynul v souvislosti s intervenčním režimem ČNB,” soudí Kovanda.
Vládní sektor se na celkovém zahraničním dluhu podílel 18,3 procenta. „Pokles stavu zahraničních závazků u vládního sektoru souvisel zejména s mírným snížením držby korunových dluhopisů nerezidenty a splácením dříve přijatých zahraničních půjček," komentovala čísla ČNB.
Vedle dluhu soukromého a vládního sektoru zbývajících 9,3 procenta tvoří dluh ČNB a dalších subjektů.