Článek
O měsíc dříve, tedy v době vánočních nákupů, se ale lidé zadlužili mnohem více. Půjčili si 15,6 miliardy a za celý loňský rok tak dluhy domácností vzrostly o více než 100 miliard korun.
Dluhy u bank v roce 2004 byly 315 miliard korun a v roce 2005 418 miliard korun. V roce 2004 úvěry na stavební spoření činily 84 miliard korun a hypotéky 126 miliard korun. V roce 2005 poskytly banky hypotéky ve výši 72,7 miliard a stavební spořitelny úvěry ve výši 108 miliard korun.
| Vývoj zadluženosti domácností v mld. Kč | |
| leden 2006 | 422,4 |
| rok 2005 | 418 |
| rok 2004 | 315 |
| rok 1993 | 35,3 |
| zdroj: ČNB | |
ČNB zveřejňuje jen kolik domácností dluží bankám, úvěrovým a spořitelním družstvům, fondům peněžního trhu, ale její statistika už nezahrnuje půjčky od úvěrových společností, nákupy na splátky a leasing. Kdyby se tyto dluhy do statistiky zahrnovaly, tak by domácnosti dlužily podle analytiků až 470 miliard korun.
U největších úvěrových společností GE Money Multiservis, Home Credit a Cetelem si lidé půjčují hlavně na výpočetní techniku, elektroniku, nábytek, mobilní telefony, domácí potřeby, foto a kino, zabezpečovací systémy, zahradní techniku, sportovní potřeby, kotle, topení a kuchyně.
| Výše úvěrů u největších úvěrových společnosti v mld. Kč | ||
| společnost | rok 2004 | rok 2005 |
| GE Money Multiservis | 8,73 | 9 |
| Home Credit | 6,2 | 6,7 |
| Cetelem | 5,48 | 7,4 |
| Zdroj: údaje společností | ||
Přesto dluhy českých domácností ani zdaleka nedosahují dluhů domácností v západní Evropě. Zatímco v eurozóně tvoří spotřebitelské úvěry necelých sedm procent HDP a v USA to je 17 procent, v ČR je to pouze 2,41 procenta. Průměr EU je deset procent.
Lidé si v ČR půjčují zejména na bydlení - tyto úvěry představují více než dvě třetiny všech úvěrů domácností. Objem hypoték a úvěrů ze stavebního spoření se loni zvýšil o 71 miliard korun. Spotřebitelských úvěrů přibylo za 26 miliard korun. Každá čtyřčlenná rodina tak průměrně dluží kolem 40 000 korun.
Bankám v loňském roce významně vzrostl počet kreditních karet a dosáhl až 700 000 kusů. Snadné vydávání kreditních karet přispívá ke zvyšujícímu se zadlužování domácností.
Když lidé nesplácí, přijde exekutor
Téměř každá sedmá domácnost už ale není schopna úvěry splácet. V některých regionech, zejména v těch s vysokou nezaměstnaností, problémy se splácením už začínají nabývat masovějšího charakteru.
Své dluhy nesplácí přibližně osm až deset procent dlužníků, protože spousta lidí si půjčky berou bezhlavě. Pokusů o zatajení dalších dluhů výrazně ubylo poté, co začal fungovat bankovní registr. V něm si banky vyměňují informace o svých dlužnících.
Protože pak dlužníky seriózní ústavy kvůli záznamům v úvěrovém registru často odmítnou, obracejí se i na firmy s pochybnou pověstí a s lichvářskými úroky. Ty mohou dosahovat i padesáti a více procent. Z takové pasti již zpravidla není úniku. Na dně spirály, po níž ze všech stran vysávaný dlužník klesá níž a níž, pak čeká exekuce.
Loni vzrostl počet exekucí o 74 procent
Počet nově nařízených soudních exekucí stoupl loni o 74 procent na 270 480. V roce 2004 bylo v ČR 155 000 exekucí. Příčinou jejich vysokého nárůstu je zvýšení exekucí u menších pohledávek, které mají lidé u městské policie, zdravotních pojišťoven, dopravních podniků, distributorů energií či telekomunikačních operátorů.
Naopak exekutoři podle něj loni nezaznamenali výrazný nárůst exekucí kvůli tomu, že by domácnosti nesplácely spotřebitelské úvěry. Úspěšnost vymáhání dluhů při exekucích se pohybuje u částek do 100 000 Kč okolo 50 až 60 procent.
Exekutoři mohou dlužníkům sebrat téměř veškerý majetek, včetně bytu či domu, obstavit účty, vybrat peníze ze stavebního spoření či penzijního připojištění, sebrat sociální dávky nebo důchod. Ponechat musejí lidem pouze hotovost do tisíce Kč, věci osobní potřeby, zdravotnické pomůcky, snubní prsteny a základní vybavení domácností.
