Hlavní obsah

Zadlužení seniorů se zvýšilo, věřitelům splácejí méně

Průměrná výše dluhů u seniorů v oddlužení roste. Zatímco u těch, kteří vstoupili do insolvence v roce 2013, to bylo 425 tisíc korun, u těch z roku 2019 už to bylo 2,1 milionu, V prvním případě svým věřitelům během insolvence splatili 51 procent dluhu, v tom druhém 7,1 procenta.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

Vyplývá to z analýzy ukončených oddlužení, kterou provedla společnost Insolcentrum. Výše splaceného dluhu je samozřejmě dána tím, že u starších řízení trvalo oddlužení pět let, u novějších v tom druhém tři roky.

„Mezi přihlášenou výší dluhů seniorů, kteří vstupovali do insolvence po roce 2019 existuje velký rozptyl. U většiny dlužníků nacházíme dlouhodobé dluhy, z velké části vzniklé v jejich produktivním věku podnikáním či neopatrným půjčováním,“ uvedla jednatelka Insolcentra Jarmila Veselá.

Z podrobné analýzy přihlášených pohledávek podle ní vyplynulo, že dlužníci se po počátečním nezdaru ve splácení adaptovali na novou situaci a začali si postupně půjčovat všude, kde se dalo.

„U zhruba pětiny seniorů jsou evidovány krátkodobé nesplácené úvěry, takže tito lidé mohli vstoupit do oddlužení před rokem 2019 a snadno by se oddlužili,“ dodala.

Od roku 2008 platila pro oddlužení lidí minimální hranice 30 procent splacených dluhů. V roce 2019 došlo k zásadnímu zmírnění pravidel pro osvobození od dluhů. Padl minimální limit 30 procent.

Rozhodující bylo, aby dlužník vynaložil na splácení závazků veškeré možné úsilí. Starobní a invalidní důchodci ve druhém a třetím stupni se již mohli oddlužit ve lhůtě tří let namísto pěti.

Nyní je ve Sněmovně novela insolvenčního zákona, která má zkrátiti oddlužení na tři roky pro všechny.

Ubývá důchodců v exekuci

Pokud jde o seniory s exekučními srážkami z důchodu, na konci září jich podle České správy sociálního zabezpečení bylo 30 325. To je o 8941 méně než před rokem.

Jejich průměrný věk je 69 let. Průměrná výše srážky pak činila 2435 korun, o 390 korun méně než loni v září.

Podle dřívějšího vyjádření Davida Šmejkala z Poradny při finanční tísni za poklesem stojí jediný důvod.

„Výrazně se zvyšovaly nezabavitelné částky, takže se jim nemá co strhnout. Zvedalo se životní minimum, zvedaly se normativní nálady na bydlení a výsledkem toho je výrazný nárůst nezabavitelné částky,“ uvedl.

Jinými slovy to, že se peníze strhávají méně seniorům neznamená, že výrazně klesá počet seniorů v exekuci. Jen jim prostě není z čeho brát.

Výběr článků

Načítám