Zadlužení Česka hrozivě roste

Za rostoucím zadlužením nejsou jen dopady pandemie, jež ostatně postihla všechny země, ale klíčovou roli v příštích letech sehraje nedostatečné tempo konsolidace veřejných financí, upozorňuje předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.

Veřejný dluh ČR, tedy dluh státu, municipalit a zdravotních pojišťoven, ke konci roku přesáhne podle všech projekcí 2,5 bilionu korun. Na konci loňska činil 2,15 bilionu. Samotný státní dluh (tj. bez krajů, obcí atd.) přitom dosahoval 2,05 bilionu Kč.

Růst zadlužení Česka souvisí s rozpočtovou politikou vlády. Loni hospodaření státu ovlivněné pandemií vykázalo deficit 367,4 miliardy Kč, pro letos je schválen schodek 500 miliard. Letos v lednu byl rozpočet v minusu 31,5 miliardy, v květnu už deficit dosáhl 255 miliard. Ekonomové ministryni financí Alenu Schillerovou (za ANO) za tak velkou sekyru do státního rozpočtu tepou.

Zamrazilová jí vyčítá hlavně zrušení superhrubé mzdy, daně z nabytí nemovitosti a opakované navyšování důchodů nad rámec zákonné valorizace.

Snížení daně z příjmu po zrušení superhrubé mzdy způsobilo výpadek až za sto miliard ročně. Kritici přitom upozorňují, že ze snížené sazby profitují hlavně lidé s vyššími příjmy.

Schillerová tvrdí, že konsolidace státních financí je nastavená optimálně, a pokud by byla rychlejší, mohlo by to pocovidový růst ekonomiky přidusit. S tím však většina ekonomů nesouhlasí. „Konsolidace veřejných financí by měla být rychlejší ve srovnání s tempem, s kterým počítá ministerstvo financí. Již v příštím roce podle naší prognózy klesne ve většině evropských zemí deficit veřejných financí na polovinu,“ souzní se Zamrazilovou analytik Komerční banky František Táborský.

I v případě ČR ale očekává lepší vývoj proti výhledům vlády. „I tak by ale deficit klesl pouze o třetinu. Lepšímu vývoji nahrává rychlejší růst ekonomiky a s tím spojené vyšší daňové příjmy, které ministerstvo financí ve svých prognózách tradičně podhodnocuje, a nižší výdaje spojené s pandemií,“ řekl Právu Táborský.

Už pro letošek MMF predikuje meziroční snížení deficitu u 21 zemí z unijní sedmadvacítky. „Česko tak patří mezi pouhých šest zemí, u nichž je pro rok 2021 předpokládáno další prohloubení deficitu veřejných financí. V případě ČR je navíc toto prohloubení ve výši 1,8 procentního bodu, druhé nejvyšší po Estonsku,“ uvedla pro Právo Zamrazilová.

Pro rok 2022 již MMF pro všechny země Evropské unie kromě Česka a Estonska očekává nižší deficit veřejných financí ve srovnání s rokem 2020. Výhled salda českých veřejných financí pro rok 2023 ve výši –5,6 procenta HDP představuje druhý nejvyšší deficit v rámci EU 27 po Rumunsku (s hodnotou –6,2 procenta HDP). Toto nelichotivé místo si má ČR udržet i v letech 2024 až 2026.

„V osmnácti zemích EU se veřejné zadlužení začne snižovat nejpozději počínaje rokem 2023, ve zbylých osmi zůstane buď na nízké hodnotě, jako například v Estonsku (40,8 % HDP), nebo alespoň nebude dynamika zadlužení tak vysoká jako v ČR,“ doplnila Zamrazilová.

Podle ministerstva financí (MF) by měl veřejný dluh České republiky v roce 2024 odpovídat 54,6 % HDP v případě scénáře autonomního vývoje veřejných financí, kdyby nebyly přijímány a prosazovány úspory. MF proto na příjmové i výdajové straně navrhuje některá opatření, díky kterým by zadlužení v roce 2024 mohlo dosáhnout hodnoty o zhruba dvě procenta nižší, tedy kolem 52,8 % HDP.

Strukturální saldo by se mělo podle představ Schillerové snižovat alespoň o 0,5 procentního bodu ročně. Dopomoci k tomu má revize daňového mixu, včetně úprav spotřebních daní, i zmrazení platů státních zaměstnanců.

Pomoci mají i peníze z EU. Konkrétně má být rychleji a účelněji využito 287 miliard z končícího programového období 2014 až 2020 a 962 miliard z nového programového období 2021 až 2027.