Článek
Týká se to reálných obav o ztrátu pitné vody, pokles podzemních vod, zvýšení hluku a prašnosti, popřípadě otřesů a sedání terénu zejména v Libereckém kraji, řekl po čtvrtečním úvodním jednání s protějšky z polské vlády ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Polský hnědouhelný důl Turów
Brabec uvedl, že stanovisko polské strany je známé – těžba uhlí v dole Turów je pro Polsko důležitá z hlediska energetického zajištění i zaměstnanosti. Na druhou stranu ale ČR žádá Polsko, aby vzalo v úvahu to, že pokračující těžba má negativní dopady na životní prostředí v ČR. „Logicky jako vláda České republiky hájíme zájmy českých občanů," uvedl Brabec. Doplnil, že cílem žaloby nebylo zastavení těžby v Turówě navždy, to ani nelze, protože by šlo o zasahování do energetického mixu Polska.
Česko se obrátilo na soud EU, aby pokutoval Polsko za další těžbu v Turówě
České úřady se na unijní justici obrátily v únoru s žalobou proti rozšiřování dolu. Soud EU v květnu Polsku nařídil, aby okamžitě přerušilo veškeré práce v dole nedaleko českých hranic. Polský premiér Mateusz Morawiecki ale oznámil, že Polsko nařízení nedodrží, neboť by pro jeho zemi mělo velmi negativní důsledky.
Musíme najít nějaký soulad, jak sladit legitimní zájmy polské i české strany. Nejen na úrovni zemí, ale především na úrovni lidí žijících v regionech.
Česko proto požádalo Soudní dvůr EU, aby Polsku udělil pokutu pět milionů eur (asi 127,3 milionu korun) za každý den, kdy bude pokračovat těžba. Vládní zmocněnec pro zastupování ČR před Soudním dvorem EU Martin Smolek ČTK sdělil, že Polsko dostalo lhůtu do 22. června, aby se k návrhu pokuty vyjádřilo.
Česko také do Polska v pondělí odeslalo návrh mezivládní dohody, o které nyní budou jednat expertní skupiny obou zemí. Měla by obsahovat mimo jiné povinnost uhrazení výdajů na vybudování nových a posílení stávajících zdrojů pitné vody v oblastech Frýdlantska a Hrádecka či na posílení vodního zdroje Uhelná, na což je Česko připraveno žádat 40 až 50 milionů eur (1,02 až 1,27 miliardy korun).
Polsko nepřeruší těžbu v dole Turów, prohlásil premiér
Ve čtvrtek Brabec opět upozornil na to, že ve smlouvě nejsou zahrnuty pouze finanční kompenzace. Odmítl je nazývat výpalným. Kromě konkrétní částky jde i o zajištění funkčnosti těsnicí stěny, která by měla zabránit dalšímu odtoku vody z českého území, nebo o stavbu zemního valu, který by měl minimalizovat dopady z hlediska zvýšené prašnosti a hluku, zmínil.
Hnědouhelný důl v okolí polské elektrárny Turów
„Spojuje nás vůle dospět k dlouhodobé bilaterální dohodě," řekl Kurtyka. Na obou stranách hranice jsou doly, obě země vědí jak o pozitivních vlivech na energetickou bezpečnost a zaměstnanost, tak o negativním působení na životní prostředí. „Musíme najít nějaký soulad, jak sladit legitimní zájmy polské i české strany. Nejen na úrovni zemí, ale především na úrovni lidí žijících v regionech," dodal.
Polský důl Turów zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu a skupina PGE, která důl i elektrárnu vlastní, tam chce těžit do roku 2044. Důl by se měl rozšířit až na 30 kilometrů čtverečních a Poláci plánují těžit až do hloubky 330 metrů.