Článek
Teoreticky by část nákladů měli nést zahraniční exportéři, kteří by kvůli clům měli snížit ceny, a tím i své marže. Podle dat k tomu však téměř nedošlo.
„Poměrně překvapivě jsme zjistili, že ve většině odvětví nesou břímě těchto amerických cel americké firmy a američtí spotřebitelé,“ napsali autoři studie Mary Amitiová, Stephen Redding a David Weinstein.
„Podle obchodní teorie by cla uvalená velkou zemí typu USA měla zahraniční firmy přimět ke snížení cen. Nicméně do obchodní války zahájené roku 2018 ekonomové neměli příležitost studovat cla na velkých ekonomikách v nedávné historii vzhledem k tomu, že se vlády těchto ekonomik zdráhaly sáhnout k výraznějším clům,“ píše se dále ve studii.
Another year of data, including significant escalations in the trade war, shows that US tariffs continue to be almost entirely borne by US firms and consumers, from Mary Amiti, @ReddingEcon, and David E. Weinstein https://t.co/z6di1t2k4B pic.twitter.com/w6fV0ExQWo
— NBER (@nberpubs) January 8, 2020
Politika současné americké administrativy tak podle autorů představuje přirozený experiment, který ekonomům umožní lépe porozumět dopadům dovozních cel.
Studií, které za použití dat z roku 2018 ukazují, že za cla zaplatili především Američané, existuje celá řada, připomněli autoři. Nová studie je však první, která vzala v úvahu i data za rok 2019. Nová data hlavní závěr předchozích studií nemění. „Americká cla i nadále téměř úplně nesou americké firmy a američtí spotřebitelé,“ píše se ve studii.
Cla na ocel poškodila EU, pracovní místa ale nepřinesla
Reakce se liší podle jednotlivých odvětví. Specifické jsou dopady na ocelářství. „Cla tam přiměla zahraniční exportéry výrazně snížit ceny, což jim umožnilo vyvážet více ve srovnání s odvětvími, kde došlo k plnému přenesení cel (na importéry a spotřebitele),“ upozornili autoři.
V tomto případě se však nejedná o úspěch v Trumpově obchodní válce proti Číně. Cla na dovoz oceli a ocelářských produktů nemířila specificky na Čínu. Ta je navíc až desátý největší dodavatel oceli a ocelářských produktů do USA.
Evropská unie v reakci na Trumpovu politiku zavádí další cla na ocel
„Náklady tak nesou regiony jako EU, Jižní Korea a Japonsko,“ uvedli autoři. „To je zřejmě dobrá zpráva pro americké firmy, které poptávají ocel, ale špatná zpráva pro zaměstnance, kteří doufali, že cla na ocel obnoví pracovní místa,“ zdůraznili.
Trumpova cla přišla v březnu 2018
Cla na dovoz oceli a hliníku ve výši 25, respektive 10 procent, Trumpova vláda zavedla v březnu 2018. Postižené země pak v reakci zaváděly odvetná cla.
V březnu 2018 také Trump rozjel obchodní válku proti Číně. Prezident tehdy podepsal první dekret o clech na čínský dovoz v ročním objemu zhruba 50 miliard dolarů (1,16 bilionu korun). Od té doby na sebe obě země vzájemně uvalují nová cla.
Ztráta pracovních míst, zdražování. Trumpova cla škodí, ukazuje studie Fedu
Teprve v prosinci letošního roku se představitelé obou států shodli na rámcové obchodní dohodě, která by měla zamezit uvalování dalších cel a část již platných cel zrušit či snížit.
NBER je soukromá nezávislá nezisková výzkumná organizace, která se zaměřuje na ekonomická témata. Zveřejňuje prvotní zprávy z výzkumu, takzvané „working papers“, které jsou obvykle poté publikovány v recenzovaných odborných časopisech.
