Za skokové zdražování může ČNB i vláda, soudí analytici

Ceny v lednu meziročně rostly o 3,6 procenta, což je vysoko nad dvouprocentním cílem ČNB. Za celý loňský rok dosáhla inflace 2,8 procenta, což představuje nejvyšší hodnotu od roku 2012.

„Za aktuálně vysokým růstem inflace stojí dražší potraviny, dražší alkohol a cigarety vzhledem k růstu cen spotřební daně u tabáku a lihu, vyšší ceny elektřiny a například vodného a stočného a také dražší služby, které souvisejí s rychlým růstem mezd v posledních letech,“ řekl Novinkám analytik Miroslav Novák ze společnosti Akcenta.

„Vláda k vyšší inflaci rozhodně přispívá tím, jak rostou platy ve veřejném sektoru a tím jak se zvýšila například minimální mzda nebo rodičovská,“ dodal.

Na zdražování potravin mají vliv jiné faktory, například epidemie afrického moru prasat v Číně, které se odrazilo ve zdražení vepřového v Česku skoro o 20 procent, uvedl. Některé druhy zeleniny podražily kvůli nedávnému poškození úrody bouřemi ve Španělsku. Obecně ale ke zdražování potravin přispívá i větší poptávka, když část zákazníků vyhledává dražší a kvalitnější potraviny.

„Částečně se na vyšší inflaci podepsala i vláda, která se v klesající části hospodářského cyklu rozhodla přidávat, zadlužovat se a zvyšovat spotřební daně. Citelným faktorem růstu cen pak byly třeba dražší lihoviny,“ soudí ekonom skupiny Roklen Dominik Stroukal.

„Hlavním důvodem růstu cen jsou ale extrémně nízké sazby České národní banky, která se dlouhé roky snažila o to, aby si lidé brali více úvěrů, tedy aby se vytvářelo více peněz, které se následně utrácí. Není překvapením, že se tyto peníze nalily například skrze hypotéky do bydlení a ostrý růst nájmů se projevil i ve vyšší inflaci,“ dodal.

Podle něj ČNB při své politice během minulého roku nadhodnotila protiinflační rizika. Brexit se neukázal jako ekonomická katastrofa, obchodní spory Spojených států s Čínou vyčpěly a zpomalující světová ekonomika nenarušila českou chuť nakupovat.

Zřejmě i proto se ČNB začátkem tohoto měsíce rozhodla zvýšit základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 2,25 procenta. Zdražení peněz (očekává se růst úroků u úvěrů i hypoték) by mělo růst cen zbrzdit.

„Za vysokou inflací stojí z velké části růst cen potravin. Roztočení inflační spirály se neobávám. Vliv zdražování potravin na inflaci časem pomine, stejně jako dopad změn ve spotřebních daních. Letos se také částečně změní spotřební chování domácností, které kvůli pomaleji rostoucím příjmům již nebudou ochotné obchodníkům tolerovat libovolné zdražování. Meziroční inflaci na konci roku předpokládám 2,6 procenta,“ řekl Novinkám ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Hlavní ekonom ING Jakub Seidler upozornil, že k vysoké inflaci vedle zmíněných potravin přispěl i růst cen bydlení, včetně elektřiny. I on čeká určité zpomalení růstu, který ale zůstane stále výrazný.

„Průměrný růst cen letos patrně překoná tři procenta a bude tak patřit mezi ty nejvyšší hodnoty v posledních dvaceti letech, i když například v roce 2008 byla inflace nad šesti procenty,“ upozornil.