Článek
Ty by měly v období následujících patnácti let dosáhnout asi 1,2 miliardy korun. Ostatní zájemci o Severočeské doly podle informací Práva převzetí závazků státu v nabídkách, jejichž lhůta odevzdání vypršela v úterý odpoledne, nenabídli.
Výše nabídek ostatních zájemců není zatím známa. Vítězem se však podle rozhodnutí meziresortní komise nestane ten, kdo nabídne za státní podíly v dolech nejvyšší částku, ale nejvhodnější podnikatelský záměr. Komise totiž rozhodla, že kromě splnění tvrdých předkvalifikačních podmínek bude hrát roli při výběru vítěze z 55 procent podnikatelský záměr a jen ze 45 procent nabídnutá cena.
Vláda rozhodne do konce ledna
Komise by měla vítěze doporučit vládě příští úterý, noví nabyvatelé dolů by měli být známi nejpozději v lednu příštího roku. Právě o Severočeské doly se očekává tuhý boj mezi Appian Group a finančními skupinami Penta a J Podle odborníků jde nepřímo i o vlastnictví Mostecké uhelné, kterou nyní ovládá Appian.
V případě neúspěchu Appianu lze totiž předpokládat, že nový vlastník Severočeských dolů si bude brousit zuby právě na blízkou Mosteckou uhelnou.
Američané chtějí udržet zaměstnanost
Americký Appian se v nabídce zavazuje k tomu, že po dobu dvou let od případné koupě udrží zaměstnanost v dolech na stávající úrovni. V časovém horizontu 5 let by pak podle návrhu Appianu neměl počet pracovních míst v Severočeských dolech klesnout o více než 10 procent, tedy asi o 550 pracovních míst.
Nabídka americké společnosti obsahuje i závazek postavit do roku 2017 v severních Čechách novou elektrárnu. Její instalovaný výkon by měl dosahovat minimálně 600 megawattů, jedná se tedy o středně velkou elektrárnu. Jak představitelé Appianu oznámili již v minulých měsících, výše investice do stavby nové elektrárny by měla dosáhnout asi 30 miliard korun.
Appian ve své nabídce předpokládá spojení Mostecké uhelné a Severočeských dolů, tedy společností, které těží z jednoho ložiska. Obavy odborářů Severočeských dolů, že nový nabyvatel využije přibližně deset miliard korun uložených na účtech společnosti, které jsou určeny na sanace a rekultivace po těžbě, jiným způsobem, jsou neopodstatněné.
Jednou z podmínek soutěže stanovených vládou je, že takto vyčleněné peníze nelze čerpat na jiné projekty. Skupina J, která se prostřednictvím Škrobárny Brno rovněž účastní privatizace Severočeských dolů, uzavřela dohodu s britskou společností International Power.
"Z dohody vyplývá, že v případě akvizice Severočeských dolů Škrobárnou Brno má International Power zájem stát se minoritním akcionářem Škrobárny s podílem až 25 % na základním kapitálu," uvedl mluvčí J Petr Málek. "Obchodní partnerství by pro Severočeské doly mohlo znamenat odbyt dodatečných dvou miliónů tun uhlí ročně," dodal Málek.
Jediný zájemce o sokolovské doly
Jiná situace panuje u druhé privatizované společnosti, Sokolovské uhelné. Po překvapivém odstoupení OKD ze soutěže v ní zůstal v podstatě jediný seriózní zájemce, a to management uhelné společnosti. Ten měl podle médií za 50procentní státní podíl v dolech nabídnout asi dvě miliardy korun.
Podle ministra průmyslu a obchodu Milana Urbana však právě kvůli odstoupení OKD lze čekat nižší nabídnutou cenu. "Je to škoda, protože to může znamenat nižší výnos pro stát," komentoval pro Právo krok OKD Urban. Je proto možné, že komise navrhne vládě soutěž o sokolovské doly zrušit.
Zrušení soutěže požadovali při mimořádném jednání Sněmovny minulý pátek i poslanci ODS a KSČM. Trnem v oku jim byly zejména podmínky, které komise pro výběr nabyvatele stanovila. Ty označovali, stejně jako odboráři Severočeských dolů, za diskriminační. K zastavení privatizace Severočeských dolů vyzval vládu ve středu i Sněm Českomoravské konfederace odborových svazů.
V dolech na severu Čech se v roce 2002 vytěžilo téměř 38 miliónů tun hnědého uhlí. Největším producentem jsou Severočeské doly s těžbou asi 21 miliónů tun, Mostecká uhelná produkuje téměř 17 miliónů tun uhlí ročně.
