Za používání starých kotlů budou od září hrozit vysoké pokuty. Výměny ale váznou

„Poslední půlrok byl ve znamení velkého útlumu v prodejích i instalacích nových zdrojů tepla, o to větší nárůst zájmu o výměny se očekává v druhé polovině roku,“ říká Zdeněk Lyčka, prezident Asociace podniků topenářské techniky.

O slabé poptávce mluvil začátkem dubna během otevírání nové výrobní haly také Jiří Hanus, jednatel firmy Acond. Ta patří k největším českým výrobcům tepelných čerpadel a další provoz spouštěla mimo jiné právě kvůli tomu, aby stihla pokrýt očekávanou zvýšenou poptávku v dalším průběhu roku.

Tepelná čerpadla jsou jednou z možností, čím starý zdroj tepla nahradit. Tím dalším je kotel na biomasu. Ani po jednom řešení však aktuálně Češi neprahnou.

„Rozhodně zatím nezačala žádná velká vlna výměn na poslední chvíli, přitom už je za pět minut dvanáct,“ konstatuje Vladimír Stupavský, předseda asociace Klastr Česká peleta, která mimo jiné sdružuje výrobce zmíněných moderních kotlů.

Lidé musí začátkem září přestat používat kotle první a druhé emisní třídy, případně ty starší než 20 let, kdy se toto označování vůbec nepoužívalo. V provozu budou moci zůstat kotle třetí a vyšší třídy, které produkují méně škodlivých emisí.

Pokud by lidé i nadále topili „postaru“, hrozí jim trest od obce. Nejměkčím postihem bude výzva k výměně kotle. Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) by byla namístě například ve chvíli, kdy lidé při kontrole doloží, že již mají podanou žádost o dotaci na nový kotel. V krajním případě ale mohou úřady uložit pokutu až 50 tisíc korun. Pokud by nedošlo k nápravě, bude možné člověka pokutovat opakovaně.

V Česku je podle dřívějších odhadů ministerstva asi 150 tisíc nevyhovujících kotlů. Lidé, kteří nechávají jejich výměnu na poslední chvíli, podle podnikatelů riskují, že zářijový termín nestihnou. A ti, na které se dostane, si za práce kvůli zvýšené poptávce zřejmě připlatí. „Před prázdninami pravděpodobně porostou i ceny kotlů a materiálu,“ tvrdí Stupavský.

Zákaz starých kotlů se již jednou posouval. Vláda o odkladu rozhodla před dvěma lety kvůli tehdejší obavě z dopadů války na Ukrajině. Nyní se k takovému kroku ale již nechystá. „Termín je platný a posunovat se nebude,“ uvedl Hladík.

Podle Stupavského s výměnou nejvíce váhají nízkopříjmové domácnosti nebo rodiny seniorů. Ty mohou využít takzvané kotlíkové dotace. Skrze ně stát proplácí 95 procent nákladů do výše 130 tisíc korun v případě nového kotle na biomasu a 180 tisíc u tepelného čerpadla.

Na zbytek žadatelů, kteří podmínky kotlíkových dotací nesplňují, pak cílí programy Nová zelená úsporám a Oprav dům po babičce. V jejich rámci si lze nechat proplatit polovinu výdajů. V závislosti na zvoleném typu vytápění to může být až 140 tisíc korun.