Za nájemníky v bytové nouzi se zaručí stát

Norma má za cíl snížit počty lidí v bytové nouzi, kterých je nyní v Česku okolo 150 tisíc. Násobně většímu počtu pak bytová nouze hrozí.

V systému garantovaného bydlení by zhruba za rok a půl mohl majitel bytu účtovat nájem jen do výše místně obvyklého nájemného podle cenových map, které nyní dokončuje ministerstvo financí. Zato by se nemusel starat o hledání nájemníka ani výběr nájmu, o to se postarají úřady, stejně jako o vystěhování případného neplatiče.

Státní příspěvek bude v praxi garantovat dva až čtyři nájmy. „Je o to zájem. Máme poměrně široký průzkum, podle kterého by spousta pronajímatelů svůj byt poskytla obci k nějakému použití, kdyby bylo garantované nájemné,“ řekl Právu ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).

Podle něj to nemusí být jen azylové byty pro lidi v nouzi, ale i pro potřebná povolání. Podobný systém fungoval při ubytování uprchlíků z Ukrajiny a v některých městech již garantovaný nájem testují. Například v Ostravě poskytli byty někteří z místních politiků či podnikatelů.

Stát věří, že systém využijí vlastníci více bytů, jež je drží třeba pro své děti a mají špatnou zkušenost s nájemci. V Česku je 150 až 200 tisíc neobsazených bytů a tvůrci zákona konzervativně počítají s tím, že se v rámci garantovaného bydlení budou využívat minimálně zhruba dva tisíce z nich, tedy procento.

I když v systému garantovaného bydlení by šlo v průměru jen asi o desítku bytů v rámci jednoho správního obvodu obce s rozšířenou působností, experti návrh hodnotí vstřícně.

Zákon o podpoře v bydlení počítá i s poradenstvím s pronájmy v místě obce, se sociální asistencí nebo obecními podporovanými byty. Poradenství s pronájmy nebo příspěvek na kauce má pomoci až devadesáti tisícům lidí ročně. Také se má zjednodušit poskytování okamžité mimořádné pomoci na bydlení.

Celkové roční náklady spojené se zákonem jsou spočítány zhruba na 1,5 miliardy korun, avšak neřešení bytové krize podle analýzy resortu vyjde stát ročně na 4,1 miliardy.

Podle poslankyně opozičního ANO Kláry Dostálové jde ale ministerstvo a vláda jen do půli cesty.

„Druhá část by se měla věnovat investicím do bydlení, například podpoře neziskových bytových družstev, výstavby obecních bytů. Takzvané so­ciální bydlení by mělo být jen jednou částí zákona,“ zhodnotila návrh Dostálová.

Ministerstvo pro místní rozvoj se ale hájí tím, že investice do výstavby obecních bytů řeší zvlášť. Aktuálně je za 800 mi­lionů korun rozestavěno zhruba 400 obecních bytů. Masivnější výstavba má být financovaná osmi miliardami korun z půjčky od Evropské unie v rámci Národního plánu obnovy.

Dalších deset miliard korun na výstavbu bytů by chtěl resort sehnat v rámci spolupráce státu se soukromým sektorem.