Hlavní obsah

Za chybějící energetický štítek budovy hrozí statisícová pokuta

Už 15 let musí mít české domy takzvaný energetický štítek. Podle něj je možné určit, kolik zhruba bude stát provoz domu. Nejprve se povinnost vztahovala jen na novostavby, dnes je v řadě případů nutný i u starších budov. Majitelé si musí štítek opatřit, například pokud chtějí nemovitost prodat či pronajmout. Bez něj riskují vysoké pokuty.

Foto: Profimedia.cz

Energetický štítek budovy. Ilustrační foto

Článek

Průkaz energetické náročnosti budovy (PENB), neboli zmíněný štítek, odráží výdaje za energie nezbytné k jejímu provozu. Majitelé jej musí zájemcům o koupi či pronájem předložit ještě před podpisem smlouvy. Povinnost nechat si ho vystavit mají také při kolaudacích a větších rekonstrukcích, které ovlivňují spotřebu energií.

„Při nedodržení této povinnosti hrozí pokuta, která se u fyzických osob může vyšplhat až na sto tisíc korun. U společenství vlastníků jednotek nebo majitelů bytových domů pak až na dvě stě tisíc korun,“ řekla Kristýna Viktora, vedoucí realitního oddělení společnosti Broker Consulting.

Přeplácejí 4500 Kč ročně. Domácnosti často nevyužívají nízký tarif, i když mají nárok

Ekonomika

Výjimku mají jen historické budovy a náboženské objekty, průmyslové či zemědělské budovy nebo dočasné stavby a domy menší než 50 metrů čtverečních.

„Energetický štítek lze v ojedinělých případech nahradit také vyúčtováním dodávek energií za poslední tři roky. Nicméně tuto výjimku lze uplatnit pouze tehdy, pokud vám majitel budovy po písemném požádání energetický štítek odmítl vydat,“ doplnila Viktora.

Připravte si dokumenty

Štítek si je možné nechat zpracovat u certifikovaných specialistů. Jeho příprava zabere několik dní a standardně vyjde na jednotky tisíc korun.

Expert zohledňuje typ, velikost nebo stáří budovy. K tomu potřebuje mimo jiné od majitele získat projektovou dokumentaci stavby. Pokud mu ji nedodá, musí budovu navštívit osobně, což proces zdrží a prodraží.

Následné hodnocení funguje podobně jako v případě domácích spotřebičů. Budovy rozděluje do sedmi tříd, přičemž nejúspornější označuje písmenem „A“, ty nejméně úsporné pak „G“.

Do první kategorie spadají velmi úsporné, často pasivní domy, které si část energie vyrábějí samy. Na druhém konci hodnocení jsou staré nezateplené budovy nebo ty, které štítek nemají zpracovaný. V takovém případě je musí prodávající a realitní makléři v inzerátech automaticky zařazovat do této třídy.

Po vyřízení štítek platí 10 let, případně do doby, než dům projde zásadnější rekonstrukcí, která bude mít vliv na spotřebu energií. V takovém případě je třeba nechat si vystavit nový.

Důležitost štítku roste

Dříve opomíjené průkazy jsou nyní pro část lidí zásadním vodítkem, podle kterého se o koupi či pronájmu rozhodují.

„Pozorujeme, že kupující si všímají nákladů na bydlení a řeší budoucí údržbu a náklady celých domů. Všímají si toho také nájemníci při hledání nového pronájmu a nadále pak vyhodnocují celkovou sumu výdajů na bydlení,“ uvedl Michal Hrbatý, ředitel zprostředkovatelské společnosti UlovDomov.cz.

Kupci a nájemníci se o spotřebu budovy začali zajímat hlavně během energetické krize, kterou naplno vyvolala válka na Ukrajině. Dotazy klientů na toto téma evidují tři čtvrtiny developerských společností prodávajících novostavby.

Fotovoltaiku na střechu dává oproti loňsku už jen polovina domácností

Ekonomika

Výběr článků

Načítám