Článek
Posledních několik týdnů již hladina Labe plavbu umožňuje. Podle provozně-technického náměstka roudnického závodu Povodí Labe Petra Plessneyho jde o důležitý moment pro rejdaře i loděnice vyrábějící plavidla.
V loňském roce už od května prakticky plavba ustala, do konce roku nebylo možné přes ústecké zdymadlo proplavit vůbec žádnou nákladní ani osobní loď, pouze rekreační plavidla s malým ponorem.
Proplutí tak velkého tankeru komorou na Střekovském zdymadle bylo běžné, nadstandardní byl pouze rozměr plavidla.
Proplutí tak velkého tankeru komorou na Střekovském zdymadle bylo běžné, nadstandardní byl pouze rozměr plavidla.
„Všechno déle trvá, i příprava je náročnější, všechno se dá ale zvládnout. Velikost komory je dostatečná. Plavidlo musí mít od Státní plavební správy povolení pro nadrozměrnou přepravu, co se týká šířky, je nadrozměrné. Co se týká délky 110 metrů, tak to je standardní délka,“ uvedl náměstek.
Nízká hladina Labe a nemožnost provozovat plavbu působí rejdařům velké ztráty. Stav hladiny Labe byl loni nejhorší za poslední léta. Ještě na začátku prosince řekou v Ústí nad Labem protékalo kolem 80 metrů krychlových vody za vteřinu, což byla zhruba třetina dlouhodobého průměru. Nyní Labem v Ústí teče kolem 350 metrů krychlových za vteřinu. A rejdaři dobrého stavu vody využívají.
Tanker
„Určitě je na řece vidět, že se zvýšil počet plavidel. Vodní stavy se drží nad hodnotou splavnosti, doufejme, že počasí umožní plavbu možnou po co nejdelší dobu,“ dodal Plessney.
Jez na Labi u Děčína se plánuje již delší dobu. Vláda jeho stavbu zařadila mezi své priority. Stát by měl okolo pěti miliard korun, další jednu až dvě miliardy pak vodní elektrárna, která by mohla elektřinou zásobovat celý Děčín. Proti stavbě jezu ale ostře vystupují ekologové, nenávratně by zničila údolí Labe a také vzácnou květinu drobnokvět pobřežní.