Článek
„Významně šetří drahý zemní plyn, který dovážíme, teplo a elektřina vznikají v místě spotřeby. Navíc v porovnání s teplárnou nebo plynárnou, které stojí daleko za městem, je jeho účinnost daleko vyšší,“ uvedl v neděli při prohlídce za zařízení Aleš Miklík. Palivo totiž využije až ze sta procent.
Plynárenská síť je schopná jet bez elektřiny.
V Letňanech běží tři obří kotle na skládkový plyn a jeden na plyn zemní. „Čerpáme plyn ze skládky, která je odtud asi tři kilometry. Odtamtud vede plynovod pod dálnicí a tady po technologickém mostě,“ ukazoval v areálu vedoucí provozu Michal Tichý ze společnosti Tedom, která se zabývá výrobou kogeneračních jednotek.
Z plynu ze skládky vyrábějí v pražských Letňanech teplo a elektřinu
Podobných zařízení jako v Letňanech provozuje v Česku necelou dvacítku. „Teplem, které vyrobíme, vytápíme polovinu letňanského sídliště. Elektřinu distribuujeme do sítě Pražské energetiky. Za hodinu vyrobíme jeden a půl gigajoule tepla a jeden megawatt v elektřině,“ přiblížil.
Ze skládky měsíčně do zařízení plyne 5500 kubíků plynu. I když už na ní smetí nekončí a běží poslední fáze rekultivace. Jak dlouho jej bude poskytovat, se podle Lukáše Dobeše z Tedom velmi špatně odhaduje. Až se tak stane, lze kotle na skládkový plyn vyměnit za ty na zemní plyn.
Skládkový plyn, který obsahuje i metan, vzniká rozkladem biologického odpadu. „Kdyby se plyn nejímal, byla by skládka v přetlaku a plyn by unikal do ovzduší nebo do země. A to by byl docela průšvih,“ konstatoval Tichý s tím, že podle zákona se musí takzvaně odplynovávat každá skládka. Kdyby se nepoužíval k výrobě tepla a elektřiny, musel by se spalovat bez užitku.
