Článek
Skotové budou o nezávislosti hlasovat v referendu 18. září. Podle posledního průzkumu příznivci odtržení posílili a pro nezávislost by hlasovalo 47 procent, proti 53 skotských voličů. [celá zpráva]
Vláda v Londýně sdílení libry vylučuje s tím, že britští daňoví poplatníci by neměli být nuceni upsat se hospodářské a rozpočtové politice, nad kterou nemají žádnou kontrolu. Šéf skotské vlády Alex Salmond, který stojí v čele hnutí za nezávislost, odmítá předložit "plán B". Tvrdí, že Britové pouze straší a na další používání libry ve Skotsku by i kvůli vlastním ekonomickým zájmům přistoupili. Šéf největší britské banky HSBC nedávno uvedl, že nejistota kolem měny by po hlasování pro odtržení vyvolala odliv kapitálu ze Skotska. [celá zpráva]
Nová měna by mohla být slabší
Pokud by ve Skotsku platila nová měna, musely by podniky novými penězi nejisté hodnoty splácet půjčky, které si vzaly v librách. Rizikem je, že nová měna by byla slabší než libra, jelikož její hodnota by byla založena na ekonomice Skotska, která je menší než ekonomika zbytku Británie, tedy Anglie, Walesu a Severního Irska dohromady.
Diskuze na téma budoucí skotské měny je obzvláště důležitá pro odvětví finančních služeb, které se s výjimkou ropy a zemního plynu podílí 25 procenty na regionální ekonomice. Před potenciálními riziky nezávislosti varovala některá uskupení se sídlem ve Skotsku, například finanční ústavy Royal Bank of Scotland a Standard Life. Spoléhají totiž na stabilitu, kterou jim poskytuje britská libra.
Variantou je přijetí eura - ovšem to by s přijetím Skotska do EU musely souhlasit všechny členské země - včetně Velké Británie. Podle šéfa Evropské komise José Barrosa by případné „ano” pro nezávislost znamenalo, že Skotsko velmi pravděpodobně zůstane mimo EU. Unie tvořená 28 státy přitom garantuje volný pohyb peněz a osob, tedy výhody, které jsou přínosem zejména pro nadnárodní korporace, ale i pro vývozce.
Každoročně se v zahraničí prodá devět z deseti lahví skotské whisky v hodnotě 4,3 miliardy liber (150 miliard korun). Pokud by se země ocitla mimo EU, zvýšila by se výhledově i vývozní cla. Mnoho palíren navíc dováží ze zemí EU obilí určené k výrobě whisky, což by se mohlo prodražit.
Skotsko má zálusk na ropu
Široce rozšířená nejistota je tou hlavní zbraní aktivistů bojujících proti skotské nezávislosti. Klíčovou otázkou voličů, nejen majitelů podniků, totiž je, zda se budou mít Skotové po ekonomické stránce lépe, pokud s Británií zpřetrhají pouta.
Salmond tvrdí, že Skotsko zbohatne díky zásobám ropy v Severním moři, jakmile se oprostí od vměšování politiků v Londýně, kteří podle něj energetické bohatství země proplýtvali. Salmond má v plánu část těchto zisků vložit do speciálního fondu, jako to učinilo například Norsko. To už má ve fondu ekvivalent 883 miliard dolarů (18,6 biliónu korun) pro budoucí generace.
"Netvrdíme, že den po vyhlášení nezávislosti se probudíme a v každém domě nalezneme tři kohoutky - na whisky, na ropu a na vodu," řekl agentuře AP Salmond. "My říkáme, že pokud budeme nějakou dobu společně pracovat, můžeme vytvořit bohatší a spravedlivější společnost," dodal.
Jedna nezávislá analýza naznačuje, že zastánci odtržení energetické bohatství Skotska přeceňují. Ve skotských vodách se nachází přibližně 84 procent britských zásob ropy, což by znamenalo, že nezávislé Skotsko by z budoucích daňových příjmů získalo lví podíl. Mohlo by jít zhruba o sedm miliard liber (skoro 245 miliard korun). Nezávislý stát by ovšem přišel o zhruba stejnou částku v podobě transferových plateb, které v současné době britská centrální vláda do Skotska posílá.