Z Krušných hor bude největší CHKO v Česku

Podle návrhu by oblast měla zahrnovat přes 1200 kilometrů čtverečních podél hranic s Německem. Její součástí by bylo území zhruba mezi obcemi Kraslice a Petrovice. Právě Petrovice se ministerstvu ozvaly s tím, že chtějí být do chráněného území také zahrnuty.

„Těší mě, že obce v centrální části Krušných hor, které měly dříve výhrady, nyní s vyhlášením CHKO souhlasí,“ řekl ministr životního prostředí Petr Hladík.

Resort věří, že nová CHKO přispěje k lepší ochraně místní krajiny vyznačující se starými lesy, loukami nebo pastvinami. Měla by také zjednodušit a zefektivnit státní správu. Místo 11 orgánů ochrany přírody, které se na území angažují doteď, by o něj nově pečovala pouze Agentura ochrany přírody a krajiny.

„Krušné hory jsou mimořádným fenoménem. Svou velikostí, historií, a hlavně výjimečnou přírodou. A tu je potřeba chránit. Jsou zde například rozsáhlé mokřady a rašeliniště chráněné Ramsarskou úmluvou. I přesto celé velké pohoří zůstává jediným v Česku, které není plošně chráněno. Je zde zčásti evropská ochrana, ta celoplošná státní dosud chybí,“ dodal Hladík.

Vznik CHKO znamená pro lidi, kteří v dané lokalitě žijí nebo podnikají, různá omezení. Ta se liší podle toho, v jaké ochranné zóně se nacházejí. V nejpřísnější první kategorii je například ze zákona zakázaná těžba nerostů nebo nová výstavba. Na celém území se pak mimo jiné nesmí provádět chemický posyp cest nebo stavět nové dálnice. Výjimky povoluje ministerstvo životního prostředí nebo Agentura ochrany přírody a krajiny.

I proto některé obce usilovaly o to, aby se CHKO netýkala jejich intravilánu nebo rozvojových lokalit. „Všichni, co tady žijeme, jsme pro ochranu přírody, ale potřebujeme, aby pozemky a nemovitosti občanů nebyly znehodnoceny, aby se sem chtěli lidé vracet, ne odtud odcházet,“ prohlásila Renata Mrňková, starostka Abertam na Karlovarsku.

Stát se s obcemi nakonec dohodl na kompromisu. „Nejcennější části krajiny v návrhu zůstaly a vyčleněny byly urbanizované a rozvojem už zasažené části,“ uvedl František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny.

Vznik CHKO dlouhodobě podporují i ekologické organizace. Například zástupci hnutí Greenpeace upozorňují, že současná míra ochrany Krušných hor nestačí a v místě probíhá kácení starých vzácných stromů.

„Nyní by se situace mohla změnit, ale bude nesmírně důležité, jak bude nakonec vypadat zonace chráněného území. Je žádoucí, aby CHKO Krušné hory nebyla jen velká svou rozlohou, ale aby měla i výraznou část území v režimu přísné ochrany,“ komentoval posun v jednáních mluvčí Greenpeace Lukáš Hrábek.

Ministerstvo by chtělo záměr vyhlásit CHKO oficiálně oznámit už toto léto. Následně bude úřad sbírat a zapracovávat připomínky. Příští rok by pak o návrhu měla rozhodnout vláda.