Článek
„Býval jsem kravaťák. Ale už se mi to zajídalo. Většinou jsem dělal v kanceláři a už mě to nebavilo,“ vysvětluje.
Novák se před třemi lety pustil naplno do motorů, svařování a je šťastný. Na nedostatek zakázek si rozhodně nestěžuje, z totálních vraků už postavil dvanáct dodávek. Přitom každý kus je dobrodružství, neboť je podle něho problém staré dodávky z vlnitého plechu sehnat.
Kantoři berou o hodně míň než jiní vysokoškoláci
Z ekonoma pivařem
Stejně spokojený je třicátník Roman Řezáč. Vystudoval na vysoké ekonomii, ale záhy zjistil, že mnohem víc ho baví vařit pivo. Absolvoval potřebnou rekvalifikaci s praxí a dnes už je sládkem v novém pivovaru ve středočeské obci Řevnice.
Že mu to jde, potvrzuje prostý fakt, že sotva stíhá zásobovat výčep pod varnou a na novou restauraci, pod niž pivovar spadá, se už nedostává. Ta si musí vypomáhat dodávkami z jiného pivovaru.
„Když potřebuju poradit, mám k ruce zkušeného pána, co je už v důchodu. Pivaři jsou spokojení. A jestli jsem někdy várku zkazil? Zatím ne,“ říká s úsměvem mladý sládek, jenž velmi ochotně provází pivovarem i skupinky zájemců a vysvětluje jim detaily výroby lahodného moku.
Místo manažera kamnář
To Milan Švec z Černošic je krizový manažer a finanční ředitel. Ale vedle toho se na „stará kolena“ ještě vyučil kamnářem a krbařem. Místo nového SUV si koupil malý náklaďák a bagr. Občas vypomáhá v okolí.
„Nejde přece pořád jen hledět do výkazů a psát reporty správní nebo dozorčí radě. Taky nejsem stavěný na to, běhat nějaké maratony, jak je teď moderní. Fyzická práce, to je velká radost a čistá hlava. Pak člověk nepotřebuje chodit na psychoterapie,“ konstatuje tento bodrý vysoký muž.
Podle něho je dobré mít v záloze i řemeslo. Cítí to, co je trend. Řemeslníků a lidí na fyzickou práci je zoufale málo.
Dojič hadů či testovač tělových deodorantů. Některá povolání mohou být opravdu bizarní
Lze získat i výuční list
Rostoucí zájem o rekvalifikační kurzy v řemeslech potvrzuje ředitel Střední odborné školy Jarov (SOŠJ) Miloslav Janeček. „Nedostatek řemeslníků v Česku se neustále prohlubuje. I to má vliv na rostoucí zájem právě o řemeslné rekvalifikační kurzy,“ dodává.
Škola dělá kurzy zakončené zkouškou a osvědčením pro celou řadu profesních kvalifikací – například topenář, malíř, kamnář, květinář nebo lakýrník. Doklad prokazuje, že jeho držitel je kompetentní vykonávat určité povolání. Poté lze za splnění ještě dalších podmínek vykonat i závěrečnou zkoušku v daném oboru a tím získat výuční list.
Tyto rekvalifikační kurzy stojí zpravidla od deseti do 30 tisíc korun. Lidem, kteří jsou vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání na úřadu práce, tyto náklady platí stát. Délka kurzů závisí na zvoleném oboru a pohybuje se většinou kolem 150 hodin.
Nikol Pravdová, třetí nejlepší řidička tramvaje v Evropě: Nejraději chodím pěšky
