Z konce letů ČSA jsem smutný, říká pilot zlaté éry

„Když jsem se v roce 1972 ucházel o práci v tehdejších Československých aeroliniích, řekli mi, že na piloty berou jenom Slováky, vojáky a komunisty. A že nesplňuji ani jedno, a proto mě nepřijmou,“ vzpomíná dnes sedmaosmdesátiletý letecký veterán Kvapil při rozhovoru v prostorách výcvikového střediska u pražského letiště, které řídil v závěru své kariéry třináct let.

„Jenže v ČSA tehdy piloty potřebovali. Přihlásil jsem se v tom samém roce znovu do konkurzu, a to už mě vzali,“ dodává.

Létat se naučil na vojně na stíhačkách, pak nalétal spoustu hodin na malých letadlech, k tomu studoval jazyky, předně angličtinu.

Měl velké štěstí, že ho přijali, i když se nikdy nestal členem komunistické strany a jeho rodiče byli takzvaně buržoazního původu. K tomu otec jeho manželky byl Němec odsunutý do východního Německa, pročež Kvapila i vyřadili z armádních záloh.

Přesto nakonec má dodnes na nebi odlétáno 17 tisíc hodin na 35 typech letadel. S rekreačním létáním skončil až loni v létě.

Pilotem a později i kapitánem na letech ČSA byl ve zlaté éře aerolinek, jež svého času provozovaly 75 letadel. Tento počet se v posledních letech smrkl na pouhá dvě.

„Nejdelší let jsme létali na trase Praha – Montreal – Havana a zpět. Tehdejší vedení se usneslo, že když je dobrý vítr, tak se dá doletět přímo do Prahy. Museli jsme si hlídat rezervu paliva, a když nám nevycházela, tankovali jsme v Paříži nebo v Německu,“ líčí Kvapil.

Vedení si jeho zkušeností cenilo a kapitán Kvapil se vypracoval i na pozici letového náměstka. V ní vyjednával nové linky, třeba do Japonska.

Nehody se mu vyhnuly. „Za bouřky jsme přistávali v Kuala Lumpuru nebo za špatného počasí v Káthmándú. To nebylo moc pěkné. Ale všechno jsme to zvládli,“ líčí.

Ne všichni kolegové, s nimiž jako pilot začínal, měli to štěstí. Jeho velký kamarád Václav Šmíd se zabil při havárii poštovního letu ČSA v roce 1977 u Bratislavy, kterou nezavinil.

Kvapil připomíná, že ČSA patřily svého času ke světové špičce. „První trysková letadla z Evropy na Dálný východ provozovala ČSA se stroji Tu-104. Létalo se do Havany, New Yorku, Singapuru, Jakarty, Hanoje a samozřejmě i Moskvy. To byly oblíbené linky a lidi s námi létali s nadšením. Vždy se ptali, jestli máme pivo a vepřo-knedlo-zelo,“ vzpomíná.

V roce 2011, když s prací v ČSA končil, zaměstnávaly aerolinie 560 pilotů a 1250 palubních průvodčí. „Teď mají na dvě letadla dvacet pilotů a třicet průvodčích, kteří jdou do Smartwings,“ podotýká Kvapil.

S nelibostí vnímá i nadcházející organizační změny ve Smartwings a ČSA. Podle nich se sice ČSA stanou řídicí společností holdingu, avšak lety budou operované Smartwings. Takže lety i letenky přestanou být označované písmeny OK a vystřídá je kód QS. Mezinárodní imatrikulace letadel OK ale zůstane.

Proto se v těchto dnech hovoří o konci a posledním letu ČSA, ačkoliv i značka ČSA na letounech zůstane a v jejích barvách vedle současných dvou Airbusů 320 budou létat do příštího léta i čtyři nové Airbusy 220.

„Skončí také výhody pro bývalé zaměstnance ČSA a cestujícím propadnou nevybrané bonusové míle. Není vůbec jasné, co s ČSA bude dál, to nikdo neřekl,“ stýská si Kvapil a poukazuje na zánik programu OK Plus, jehož členové mají čas využít míle pro bonusové letenky jen do 26. října.

Pilot také připomíná, že ČSA také tuto sobotu vystoupí z druhé největší světové letecké aliance SkyTeam, jež sdružuje dvacet aerolinií včetně Air France, americké Delty nebo Korean Air.

„Již v půlce listopadu je plánováno dodání prvního letounu Airbus A220 v barvách ČSA,“ řekla Novinkám mluvčí Smartwings Vladimíra Dufková a odkázala na tiskovou zprávu z května o zefektivnění provozu skupiny a optimalizaci nákladů. Vedení firmy ujišťuje, že se pro cestující nic nemění.

I bývalý pilot Kvapil připouští, že doba je jiná a některé jiné menší národní aerolinky také zanikly nebo mají potíže kvůli konkurenci nízkonákladových aerolinek i krizím jako pandemie covidu a válka na Ukrajině.

Česko však má výjimečně silnou předválečnou i poválečnou tradici ve vojenském i civilním létání i výrobě letadel, a Kvapil je přesvědčen, že ČSA z ní mohly dál těžit, kdyby jejich vedení v nedávné minulosti nepromarňovalo příležitosti a stát neváhal s pomocí.