Z dotačního hitu Zelená úsporám je noční můra tisíců lidí

Ministerstvo životního prostředí tento program v listopadu kvůli administrativním potížím a možnému nedostatku peněz zastavilo. Dodnes se mu zcela nepodařilo vyřešit všechny otazníky. Nový ministr Tomáš Chalupa (ODS), který v pondělí nastupuje do úřadu, bude tudíž mít hned od začátku plné ruce práce s řešením.

Lidem, kteří s dotací počítali, nejistota a zpoždění začaly komplikovat život. Nervózní jsou i stavební firmy a dodavatelé.

Příkladem jsou mladí manželé z Prahy, kteří souboj s byrokracií Právu popsali. Opravují starý dům z dědictví po tetách ve Strašnicích a žádost podali v září 2010. „Vrazili jsme do toho desítky tisíc s tím, že jde prakticky o jistotu. V našem případě máme podle tabulek nárok na 350 tisíc korun. Nemusím ani říkat, že jsme s penězi počítali a že je to prakticky čtvrtina našeho rozpočtu z prvotních oprav, aby se tam dalo bydlet,“ řekla Právu naštvaná žadatelka.

Kdyby tušila, že dotace budou mít skluz a že zřejmě nebudou v ohlášené výši, do náročných stavebních akcí by se nepouštěla a dělala jen nezbytnější opravy. „Nemuseli jsme dům zateplovat a vyměňovat okna, ta stará by ještě 20 let vydržela,“ dodala.

Ve svých pochybách není sama. „Obracejí se na mě desítky voličů, kteří se cítí znejistěni tím, že byl program pozastaven a přitom do toho nainvestovali značné úsilí a peníze,“ potvrdil Právu šéf poslanců TOP 09 a starostů Petr Gazdík.

Podle bývalého ministra životního prostředí za zelené Martina Bursíka by nový ministr Chalupa neměl otálet ani minutu, aby lidi zbavil nejistoty. Program je podle něj v podstatě nárokový. „Když žadatel dodrží kritéria a doloží, že bude používat certifikovanou technologii a bude mu to instalovat firma s certifikátem, tak má na peníze nárok,“ řekl Právu Bursík.

Ministerstvo program zastavilo z důvodů velkého zájmu a omezených finančních zdrojů. Na Státní fond životního prostředí dorazilo již 75 tisíc žádostí o dotaci. Rada fondu zatím schválila 10 miliard pro 37 tisíc žádostí. Zatím vyplatila dvě miliardy.

Další čtyři miliardy fond přislíbil na zateplení veřejných budov. Z celkových 19 miliard, které fond získal prodejem emisních povolenek, tedy zbývá pět miliard korun pro 38 tisíc nevyřízených žádostí. Podle předběžných odhadů by mohlo na dotace chybět až pět miliard korun.

Ministerstvo zvažuje, že by snížilo až 65procentní podporu až o deset procentních bodů. „V současné době vedeme jednání s kupci emisních kreditů, protože uvažujeme o snížení dotace v řádu několika procentních bodů tak, abychom mohli uspokojit všechny žadatele, kteří podali žádost dle podmínek programu,“ řekla první náměstkyně ministra životního prostředí Rut Bízková.

V ještě větší nejistotě jsou lidé, kteří žádost nestačili podat a měli ji již připravenou a museli do projektu a potvrzení investovat desetitisíce a spoustu času. Podle mluvčí fondu Lenky Brandtové totiž není jisté, kdy a zda se program znovu otevře.

Získání dotace je administrativně i časově velmi náročné. Podle žadatelky z malého města v Ústeckém kraji trvalo přes rok, než se dozvěděla, že byla její žádost schválena.

Situaci navíc zkomplikovala aféra kolem exministra životního prostředí Pavla Drobila (ODS).

Podle Drobila za neutěšenou situací kolem Zelené úsporám stojí bývalý ředitel fondu Libor Michálek, jehož skryté nahrávky vedly k Drobilovu odchodu. Michálek podle Drobila nezvládl nápor žadatelů. „Dvakrát se mu stalo, že nezachytil množství žádostí s množstvím peněz,“ uvedl po svém odchodu z funkce Drobil. V posledním říjnovém týdnu přišlo přes deset tisíc žádostí.

Michálek Drobilovy výtky odmítá. Tak značný příliv žádostí by podle něj nezvládl nikdo, řešením bylo zastavit příjem podstatně dříve. To prý Drobil nechtěl.

„Je to odpovědnost pana Drobila, který rozhodl, že příjem žádostí bude přerušen až po ukončení komunálních a senátních voleb. Nechtěl vysílat před volbami negativní zprávu, že program nebude pokračovat, protože prostředky na něj docházejí,“ řekl Právu Michálek.