Wojnar: Trh práce se nehýbe, je třeba upravit migrační politiku

Podle dat Úřadu práce bylo na konci srpna 260 803 nezaměstnaných, což je o 1870 více než v červenci. Míra nezaměstnanosti se pohybovala na 3,6 procenta. Ta se dva roky drží s drobnými výkyvy zhruba na stejně nízké úrovni. Je to dobrá zpráva?

Ta čísla v porovnání s ostatními zeměmi v Evropské unii působí dobře a vypadá to, že jsme premianty. Ale má to i druhou stranu mince. Situace je tak zamrzlá, až nás brzdí v dlouhodobém rozvoji. Takže je třeba řešit obojí. Jak udržovat nezaměstnanost na nízkých číslech, které podle mě může být i o desetiny až jeden procentní bod vyšší. Ale je třeba se podívat i na to, aby to bylo dobře nastavené, abychom řešili regionální rozdíly, strukturu nezaměstnanosti a demografické problémy. Stále máme v České republice okresy, kde jsou dlouhodobě problémy, kde se nezaměstnanost a nízká kvalifikace přenáší z generace na generaci. Máme deficity v sociální mobilitě. To jsou všechny věci, které pod povrchem celou společnost brzdí

Zmiňoval jste, že je situace zamrzlá. Co jste tím myslel?

Z pohledu příjmu veřejných rozpočtů se může jevit nízká nezaměstnanost jako výhoda. V momentálně napjaté situaci by každé procento nezaměstnanosti navíc znamenalo jejich určité ohrožení. Ale na druhé straně je trh práce velmi zamrzlý. Máme relativně nízký počet uchazečů o práci, kteří by vyhovovali strukturálním potřebám zaměstnavatelům, což se může do určité míry projevovat i v nízké produktivitě. A je to i poněkud špatný signál do budoucna pro potenciální investory.

Nicméně volných míst ubývá. Na konci srpna jich Úřad práce evidoval 281 207, což je o 31 120 méně než před rokem a o 81 907 méně než přede dvěma roky.

Je pravda, že se počet volných pracovních míst v porovnání s rokem 2021 snížil o nějakých osmdesát tisíc. Projevuje se na tom i to, že ekonomika dobře absorbovala velké množství uprchlíků. Ale potřeba zaměstnavatelů stále leží stále na úrovni okolo 280 000, což je dlouhodobě vysoké číslo. Ukazuje to, že prostě musíme trh práce reformovat.

Ta místa uvádění Úřadem práce jsou většinou pro méně kvalifikované lidi. Znamená to, že ty kvalifikovanější firmy nepotřebují?

Ty situace jsou velmi rozmanité. Firmy samozřejmě mají stále potřebu od zaměstnanců pro oblast stavebnictví, zpracovatelského průmyslu a další odvětví. Ale zároveň se projevuje hlad i po kvalifikovaných a vysoce kvalifikovaných zaměstnancích. Z toho důvodu je namístě vést debatu, jak upravit migrační politiku, aby byla pružnější, aktivní a pobídková. Protože i třeba situace v Německu a změny, které se tam odehrály, ukazují, že na trhu práce se konkurence zostřuje výrazným způsobem.

Znovu bych chtěl zopakovat, že trh práce a nízká nezaměstnanost v této podobě už nevede k vyššímu růstu hrubého domácího produktu. A navíc už ani nestačí pokrývat stále stoupající, mandatorní a kvazimandatorní výdaje státu. A z pohledu růstu takový trh práce už nesměřuje ekonomiku k vyšší přidané hodnotě.

Jak konkrétně nedostatek zaměstnanců komplikuje firmám situaci?

Znamená to, že nemohou přijímat fakticky dostatečný počet zakázek nebo je nestíhají plnit. Průzkumy, která už léta děláme, ukazuje, že firmy vnímají trh práce jako jeden z nejrizikovějších faktorů pro svůj růst. A teď je otázkou, jak vůbec ten nedostatečně dynamický trh práce bude schopen vůbec reagovat na změny, které nám přinese demografie, éra digitalizace a automatizace. A proto i oblast rekvalifikací musí být do budoucna více zacílená s větším zapojením firem, ale i státu.

No a samozřejmě musí být aktivní migrační politika v tom směru, abychom věděli, koho potřebujeme, koho hledáme. A ne jenom ty, které, kteří naopak u nás hledají práci. Třeba Německo otevřelo takzvaný západobalkánský kanál pro IT specialisty, tedy vysoce IT kvalifikované lidi. A to je debata, ke které potřebujeme úřady. Některé země také dokáží vyřizovat pro poptávané cizince všechny papíry až po jejich příjezdu. A to u nás není.

A není překážkou pro příchod vysoce kvalifikovaných lidí i to, že třeba v Německu jim nabídnou vyšší mzdy?

Samozřejmě, je to konkurence. A pokud třeba německý spolkový sněm schválil v červnu legislativní úpravu, podle níž je vstup na trh práce pro cizince z třetích zemí, kteří mají nějakou profesní zkušenost, kvalifikaci, daleko rychlejší, méně byrokraticky náročnější a dává jim daleko větší šance na uplatnění na trhu práce, tak je to konkurence. A na každou konkurenci je třeba potřeba reagovat. My jsme velmi otevřenou ekonomikou a velmi navázanou na Německo. Takže potřebujeme reagovat podobnou formou. Prostě není akceptovatelné, aby uchazeči o práci čekali dlouhé měsíce nebo i rok na to, až se vyřídí papíry. Protože pak ztrácejí trpělivost a odcházejí jinam.