Článek
Státní zastupitelství se zabývá podezřelými operacemi, k nimž došlo těsně před krachem firmy. Už v době, kdy společností zmítal finanční skandál a byla předmětem vyšetřování, z ní odešly platby v objemu 850 milionů eur (22,4 miliardy korun).
Podle zdrojů obeznámených s případem a dokumentu, který má FT k dispozici, mělo jít o nezajištěné půjčky, které byly podle Wirecard určeny na zálohy obchodníkům, kteří zpracovávali karetní transakce v Asii.
Půjčky šly partnerským společnostem v Dubaji, Singapuru a na Filipínách. Vyšetřovatelé se jimi zabývají v rámci trestního stíhání bývalého šéfa firmy Markuse Brauna a dalších bývalých manažerů.
Kauza odstartovala v červnu, když auditoři ze společnosti Ernst & Young oznámili, že nemohou najít téměř dvě miliardy eur v rozvaze Wirecardu. Tyto peníze měla mít společnost na dvou účtech v Asii, ale později přiznala, že tyto peníze zřejmě nikdy neexistovaly.
Společnost na konci června vyhlásila platební neschopnost pod tíhou dluhu 3,5 miliardy eur (92,2 miliardy korun).
Státní zastupitelství v Mnichově teď vede paralelně dvě trestní stíhání. V novějším z nich se zabývá obviněním, že Braun a další dva manažeři od roku 2015 systematicky falšovali bilanční sumu společnosti. K tomuto závěru dospěli na základě výpovědi „korunního svědka”. Kromě Brauna se tato obvinění týkají jednoho ze členů finanční rady a bývalého hlavního účetního firmy.
Vedle toho státní zastupitelství již dříve vzneslo obvinění vůči Braunovi a bývalému provoznímu řediteli společnosti Janu Marsalkovi z klamání akcionářů a manipulace s trhem.
Toho se oba manažeři měli dopustit, když dostatečně a včas neinformovali o nesrovnalostech v auditu finančních výsledků. Společnosti kotované na burze mají povinnost podobné informace neprodleně zveřejňovat.
Braun i Marsalek jsou rakouští občané, což případu dodává mezinárodní rozměr. Braun v reakci na skandál již dříve odstoupil z čela společnosti.
