Windfall tax a odvod ze zisku při výrobě elektřiny mají vynést 64,5 miliardy

Ministerstvo tak zlepšilo odhad z dubna, kdy očekávalo inkaso z obou mimořádných opatření jen 40,3 miliardy korun. Zákon o státním rozpočtu na letošní rok očekával celkový výnos windfall tax i odvod 100 miliard korun. Nyní je propast mezi očekávaným výnosem a současným odhadem 35,5 miliardy Kč.

Co se týče windfall tax, tak v dubnu byl odhad značně konzervativnější. MF tehdy počítalo s výnosem ve výši 28 miliard korun, zatímco nyní počítá s 46 miliardami korun. Nicméně původně rozpočet předpokládal inkaso 85 miliard korun. Sníženým odhadem ve výběru z windfall tax ze strany MF se potvrdila dřívější slova některých analytiků, kteří varovali před tím, že stát nakonec může na této dani vybrat mnohem méně, než očekává.

U odvodu z nadměrného zisku naopak resort financí počítá s vyšším výnosem než při sestavování rozpočtu. Nynější odhady předpokládají inkaso 18,5 miliardy korun, v zákonu o státním rozpočtu to bylo 15 miliard korun. V dubnu ministerstvo čekalo výnos 12,3 miliardy korun.

Windfall tax stát uvalil na energetické, petrochemické a těžební firmy a na velké banky. Opatření konkrétně mířila na polostátní ČEZ, Energetický a průmyslový holding (EPH) Daniela Křetínského, energetickou skupinu Sev.en Pavla Tykače a šestici největších bank (Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka, UniCredit Bank, Moneta, Raiffeisenbank).

Státní rozpočet zatím nevykázal žádné příjmy z daně z neočekávaných zisků. Zálohy za první tři čtvrtletí jsou splatné v září. Na odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny odvedly firmy do rozpočtu do konce července 13,4 miliardy korun.

Materiál ministerstva financí předpokládá, že odvod z nadměrného zisku dosáhne příští rok 200 milionů korun, v roce 2025 už bude nulový. Na windfall tax by měl stát příští rok inkasovat 17 miliard korun a v roce 2025 deset miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ale v polovině srpna uvedl, že vláda zváží, zda bude tuto daň v nadcházejících dvou letech uplatňovat. Zákon ji zavedl jako mimořádné opatření s dobou platnosti nanejvýš tři roky.

Materiály pro jednání Výboru pro rozpočtové prognózy očekávají pro letošek také zvýšení inkasa většiny daní. Výjimkou jsou spotřební daň z tabáku, kde by výnos měl klesnout o 600 milionů korun na 58,8 miliardy korun, a majetkové a silniční daně, kde by se inkaso mělo snížit na 600 milionů korun z loňských 1,8 miliardy korun.

Na dani z příjmu fyzických osob by měl stát vybrat 230 miliard korun, zatímco loni to bylo 195,5 miliardy korun. Inkaso daně z příjmu právnických osob by se mělo zvýšit na 305 miliard korun z loňských 235,3 miliardy korun. Výnos daně z přidané hodnoty (DPH) by měl vzrůst na 570 miliard korun proti loňským 536,2 miliardy korun. Proti dubnu ministerstvo zlepšilo odhad výnosu přímých daní, naopak odhad inkasa DPH klesl.

Daňové příjmy se odhadují na úrovni veřejných rozpočtů. Řada daní je přitom tzv. sdílených, což znamená, že výnosy z nich se rozdělují mezi státní rozpočet, obce a kraje. Schválený rozpočet pro letošní rok, který počítá s deficitem 295 miliard korun, předpokládá daňové příjmy 947,2 miliardy korun bez sociálního zabezpečení.