Článek
Podle odborníků se KHNP a Westinghouse pravděpodobně domluvily, ve kterých částech světa si nebudou konkurovat, a zároveň, kde se budou na jaderných zakázkách vzájemně podílet.
Znamená to, že by se Westinghouse na úkor některých českých firem dostal jako dodavatel k dostavbě jaderných bloků, kterou má od loňského léta na starosti KHNP jako vítěz veřejné soutěže vyhlášené společností ČEZ. Zároveň se Korejci stahují ze soutěží na další bloky v Evropě, a tak padá šance českých firem dodávat v budoucnu i na tyto stavby.
„Co je obsahem té dohody, nevíme. Všechno jsou jenom spekulace. My to ale vědět potřebujeme, minimálně co se týče rozsahu, abychom měli informaci, co bude Westinghouse dodávat,“ řekl Novinkám Josef Perlík, výkonný ředitel Aliance české energetiky. Ta zastupuje největší dodavatelské firmy v oblasti jaderné energetiky v Česku.
Na dotaz Novinek ohledně obsahu dohody s KHNP a možného zapojení do stavby bloků v Dukovanech se severoamerická firma nevyjádřila. „Westinghouse vaše dotazy nebude komentovat,“ uvedlo tiskové oddělení společnosti.
Firma už v lednu k ukončení sporů bez bližších podrobností uvedla, že „dohoda vytváří předpoklady pro budoucí spolupráci mezi oběma stranami při podpoře nových jaderných projektů po celém světě“.
Sdílnější není ani korejská strana. „KHNP a Westinghouse uzavřely dohodu o spolupráci na světovém jaderném trhu. Vzhledem k ustanovení o důvěrnosti dohody nemůže KHNP v tuto chvíli zveřejnit žádné podrobnosti,“ sdělila Novinkám firma.
Nemají informace
Perlík si stěžuje, že mlčení Jihokorejců nechává české firmy v nejistotě. „Musí se o tom jednat, musí se to řešit. Absence těchto diskuzí s KHNP je problém a další důvod pro obavu, že za měsíc nebo dva se posuneme opravdu minimálně,“ varoval.
KHNP přitom v průběhu tendru slibovala šedesátiprocentní zapojení zdejšího průmyslu. Původně měly být smlouvy s Jihokorejci podepsány do konce března, teď se hovoří o až několikaměsíčním zdržení. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš to nedávno zdůvodnil mimo jiné právě pokračujícími vyjednáváními o zapojení českých průmyslových podniků.
Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) požaduje ještě před podpisem finálních smluv s ČEZ zasmluvnění nejméně 30procentního podílu českých firem a zároveň jasný plán, jak v průběhu dostavby Dukovan dosáhne slíbených šedesáti procent. To se ale zatím nepodařilo.
„Pokud má být například Westinghouse v Dukovanech odpovědný za systém kontroly a řízení, potřebujeme, aby bylo jasné, co mu může český průmysl dodávat a zda vůbec bude o tyto dodávky zájem,“ uvedl Perlík.
Právě kontrolní systémy by mohly být předmětem dodávek od Westinghouse i podle analytika společnosti ENA Jiřího Gavora.
„Westinghouse je spíše inženýrská firma, která prodává know-how. To ale nemůže být případem Česka, kde řešení reaktoru přinese korejská strana,“ řekl Gavor.
Takže podle něj zbývají dvě oblasti, kde je Westinghouse silný. Jednou z nich jsou dodávky jaderného paliva, ale to je mimo rámec dukovanského kontraktu. Severoamerická firma podle mluvčího ČEZ Ladislava Kříže letos dodá první nové palivo pro obě české jaderné elektrárny, kromě Dukovan i do Temelína.
Druhou oblastí je podle Gavora řídicí systém, který v rámci dukovanského projektu nabízí. „A je otázkou, jak se to dá dohromady s českými subdodavateli. Vůbec se nedivím, že by české firmy chtěly vyjasnit, zda už není dodávka řídicího systému od Westinghouse domluvená,“ prohlásil.
Podle Perlíka mají tyto informace souvislost také s bezpečností, spolehlivostí a efektivností provozu elektrárny.
„Například jadernou elektrárnu Dukovany z osmdesáti procent řídí český řídicí systém ZAT a veškerý servis je zajištěný z českých zdrojů. Jde tedy o to, aby byly české firmy do dodávek zapojeny tak, aby byly schopny dodávat náhradní díly a efektivně elektrárnu servisovat,“ podotkl.
Podle Gavora se Korejci snaží vyzdvihovat oblasti, kde českou účast očekávají. Mluví tedy o turbíně, kterou má dodat plzeňská Doosan Škoda Power. Jedná se i o tom, že by český průmysl poskytl celou strojovnu, což by podle Perlíka znamenalo asi 18procentní podíl na objemu zakázky.
Nic dalšího však podle něj domluveno není. „Je to tedy zatím turbína, případně turbínová hala a samozřejmé věci jako třeba dodávky stavebního materiálu. Řídicí systém ale představuje dodávku s vysokou přidanou hodnotou a je zneklidňující, že zrovna o tom korejská strana nehovoří,“ míní Gavor.
V Evropě vyklízejí pole
KHNP přitom v posledních měsících ve velkém opouští evropské jaderné tendry. Po stažení z účasti v soutěži ve Švédsku počátkem února oznámila, že se nebude dál účastnit soutěže na až dva reaktory ve slovinské elektrárně Krško. A naposledy ve druhé polovině března přišlo odstoupení ze soutěže na dva bloky v nizozemském Borselle.
V těchto lokalitách se o stavbu zajímají právě Westinghouse a také neúspěšný účastník dukovanského tendru, francouzská EDF. Spekuluje se, že za kroky korejské firmy stojí právě dohoda s Westinghouse.
„Pokud by po tomto byl český projekt od KHNP v Evropě jediný, a bavili bychom se o servisování jediné elektrárny a udržování know-how, tak by dodávky náhradních dílů a servis od českých firem představovaly klíčovou věc,“ uvedl Perlík.
Pokud navíc kvůli opuštění soutěží na stavby jinde v Evropě nepřijde účast českého průmyslu i na dalších zahraničních projektech, je jeho zapojení v Česku podle Perlíka o to důležitější.
Podle harmonogramu by stavební práce měly začít v roce 2029 a první blok by měl být do zkušebního provozu uveden v roce 2036.
