Článek
Že Si nepřijede, prozradil jeden ze západních představitelů připravující summit skupiny G20. Má ho zastoupit premiér Li Čchiang.
Podle listu Hindustan Times je to skoro jasné, protože čínská delegace přiletí z Jakarty, kde Li povede čínskou delegaci na Východoasijském summitu deseti členských zemí uskupení ASEAN a jejich osmi partnerských zemí, kde Si nebude. Čína už minulý měsíc pořadatelům summitu G20 naznačovala, že delegaci povede Li.
List The Financial Times to považuje za ránu pro aktuální indické předsednictví G20. Si se od zvolení do funkce prezidenta účastnil všech summitů G20 a na žádném nikdy nechyběl ani nikdo z jeho předchůdců.
Peking zuří. USA poprvé poskytly pomoc Tchaj-wanu z programu pro spřátelené státy
Podle listu to však také představuje oslabení samotné skupiny G20. Ředitel Geoekonomického střediska washingtonské Atlantické rady Josh Lipsky tvrdí, že absence čínského prezidenta klade otázku ohledně dlouhodobé životnosti a úspěšnosti G20.
„Když G20 mluví například o jednání restrukturalizace dluhu, mluví bez potvrzení Číny,“ řekl Lipsky. „To je existenční hrozba pro budoucnost G20,“ dodal.
Rozpory v G20
V G20 se v poslední době nedaří najít shodu nad řadou témat od zdravotní péče přes ochranu klimatu až po otázku války na Ukrajině.
K nim je potřeba přidat tradiční spor mezi rozvinutými zeměmi ze skupiny G7 a těmi rozvíjejícími se, které země G7 už mnohdy nejen dostihly, ale i předstihly.
Jestliže se ještě loni na summitu na Bali podařilo celkem nečekaně dohodnout společné prohlášení, letošní jednání komplikovala roztržka mezi západními demokraciemi a Ruskem a Čínou ohledně války na Ukrajině. Rozpory jsou však hlubší.
„Čína představovala hlavní opoziční sílu bránící konsenzu téměř ve všech tématech, uvedla Indrani Bagchiová, která stojí v čele indického think-tanku Ananta Aspen.
Peking tento měsíc odmítl tvrzení, že bránil konsenzu G20 o snižování klimatických emisí, jako „zcela v rozporu s fakty“.
Územní spory Indie a Číny a tlak na Peking
Hindsutan Times dává nepřítomnost Siho v Dillí do souvislosti s napětím mezi Indií a Čínou kvůli územním sporů v oblasti Himálaje, které stouplo v posledních čtyřech letech po vzájemných střetech na Linii aktuální kontroly (LAC).
Oleje do ohně přililo tento týden zveřejnění čínské mapy, kde jsou Indií kontrolovaná plošina Aksai Čin a většina státu Arunačalpradéš v Jižním Tibetu vyznačené jako součást Číny.
The Financial Times však uvádí, že se pozice Číny ve skupině G20, kterou Si zřejmě považoval za prostředek zvýšení geopolitického vlivu Pekingu, postupně zhoršovala.
Zhoršily se americko-čínské vztahy a k Číně zaujímají tvrdší postoje i Japonsko, Německo nebo Jižní Korea, uvedl ředitel think-tanku Carnegie Chura Paul Haenle. „Pro Siho je to komplikované publikum,“ uvedl Haenle.
Absence čínského prezidenta v Dillí ale podkopává i sílu ekonomického uskupení BRICS, které se na konci srpna rozšířilo o dalších šest členů. Indie patří s Brazílií a Ruskem ke klíčovým zakládajícím zemím BRICS.