VZP a milostivé léto: problémy pokračují

V jeho rámci by mohli lidé, kteří dluží veřejnoprávním institucím typu zdravotních pojišťoven, dopravních podniků nebo městských či krajských úřadů, zaplatit mezi 28. říjnem a 28. lednem jen základní dlužnou částku, takzvanou jistinu, a zbytek by jim měl být prominut. K tomu ale musí zaplatit paušálních 908 korun exekutorovi za každou exekuci.

Podle VZP to však ze zákona není možné. Soudy podle ní opakovaně rozhodly, že penále je samostatná pohledávka a nelze ho automaticky odpustit. A správní rada pojišťovny se v pondělí za názor jejího vedení postavila.

„Podporujeme milostivé léto, ale platí zákon o VZP,“ řekla šéfka správní rady a současně poslankyně za ANO Věra Adámková. Ani rada proto podle ní nemůže penále odpustit.

Vyzvala ale vedení VZP, aby se obrátilo na ministerstvo spravedlnosti, které milostivé léto zavedlo, se žádostí o právní výklad novely exekučního řádu. Pokud úřad rozhodne, že penále je možné odpustit, podnikne pojišťovna kroky, které k tomu povedou.

Ministerstvo spravedlnosti přitom žádost VZP obdrželo již před jedenácti dny. „Stanovisko by mělo být zpracováno v první polovině příštího týdne,“ sdělila Právu Markéta Poslušná z tiskového odboru úřadu.

Poslanci Patrik Nacher (ANO) a Marek Výborný (KDU-ČSL), kteří milostivé léto prosadili, jsou postupem VZP zklamaní.

„V důvodové zprávě k novele bylo jasně řečeno, čeho všeho se to týká,“ řekl Nacher. Milostivé léto je podle něj výhodné i pro pojišťovnu, protože je jasné, že se jí celou dlužnou částku včetně penále nepodaří vymoci, a takto by dostala aspoň něco.

„Pro mě je postup, který správní rada, respektive její předsedkyně Adámková zvolila, naprosto nepochopitelný,“ byl o něco ostřejší Výborný.

„Jednak jsme jí připravili podklady pro usnesení, které odmítla na jednání vůbec vzít, musel je tam donést kolega Tom Philipp. Odmítla o něm nechat hlasovat, protože je podle ní protizákonné, což je úplný nesmysl. A pak odhlasovali bezzubé usnesení,“ řekl.

Ministerstvo spravedlnosti, od kterého chce správní rada i VZP stanovisko, podle něj není výkladovým orgánem. „To může udělat jedině Nejvyšší soud a ten to neudělá v řádu dnů,“ dodal.

Nejedná se přitom o žádné drobné. Podle ředitele VZP Zdeňka Kabátka se milostivé léto týká 230 tisíc klientů pojišťovny. Celková suma činí 29 miliard korun, z toho jistina dosahuje výše 13 miliard a penále 16 miliard Kč. Dá se ale předpokládat, že v reálu by šlo o větší peníze, protože by se k VZP přidaly i další zdravotní pojišťovny.

Všeobecná zdravotní pojišťovna přitom vyzvala své smluvní exekutory, aby upustili od vybírání penále. To je ale ze strany dlužníků nevymahatelné.

Podle Nachera navrhovatelé milostivého léta vyčkají na rozhodnutí ministerstva a následný postoj VZP. Pokud by dalo za pravdu pojišťovně a ta setrvala na svém stanovisku, museli by zpracovat novelu. „Týkala by se čistě jen zdravotních pojišťoven, kde by bylo explicitně řečeno, co do milostivého léta spadá, a prodloužilo by se to o další tři měsíce,“ dodal.

Podle experta Daniela Hůleho z Člověka v tísni nejsou problémy u milostivého léta jen u pojišťoven. Někteří exekutoři třeba u dluhů z dopravních podniků rozdělují dlužnou jistinu na dvě částky a požadují za zastavení exekuce dvakrát 908 korun. Další pak tvrdí, že dlužnou jistinu musí splatit přímo dlužník a nemůže to za něj učinit jiná osoba.

„Obecně lze uvést, že soudní exekutor nemůže jistinu nijak rozdělovat. Exekutor totiž vymáhá to, k čemu byl pověřen soudem na základě exekučního návrhu věřitele,“ řekl k tomu prezident Exekutorské komory Jan Mlynarčík. Výjimkou podle něj je, když se v jednom řízení vymáhají dvě jistiny.

„Dále pak platí, že za povinného může uhradit s jeho souhlasem i třetí osoba,“ dodal. Je ale podle něj vhodnější, aby peníze poslal exekutorovi přímo dlužník.

„Exekutor musí identifikovat příchozí platbu a přiřadit ji ke spisu,“ uzavřel Mlynarčík s tím, že komora připravuje pro své členy k milostivému létu soubor doporučení.