Článek
Loni v ČR zemědělci vypěstovali 6202 tun chmele, vyvezly ho dvě třetiny. Celková hodnota vyvezeného chmele dosáhla loni 911 miliónů korun, o rok dříve to bylo 736 miliónů korun.
„Za meziročním nárůstem výše a hodnoty vývozu chmele lze vidět nejen příznivější sklizeň v roce 2013 a oživení trhu, ale také vliv kurzu české koruny vůči euru," řekl tajemník svazu Michal Kovařík. „Na druhou stranu je korektní uvést, že tentýž kurz také zvyšuje pěstitelům náklady," zdůraznil.
Firmy vyvezly z pětasedmdesáti procent chmel zpracovaný ve formě granulí. Zbytek tvoří sušený lisovaný. V rámci EU míří nejvíce českého chmele do Německa, Belgie a na Slovensko. „Zajímavostí jsou země Angola, Turkmenistán, Indie, Filipíny, Libanon a Kambodža," podotkl Kovařík.
TOP 10 destinací exportu českého chmele v roce 2014 | ||
---|---|---|
Pořadí | Země | Vývoz v tunách |
1. | Japonsko | 1 267 |
2. | Německo | 940 |
3. | Čína | 872 |
4. | Rusko | 361 |
5. | Vietnam | 135 |
6. | Belgie | 96 |
7. | Ukrajina | 44 |
8. | Peru | 37 |
9. | Slovensko | 35 |
10. | USA | 34 |
Zdroj: Svaz pěstitelů chmele ČR |
Do ČR se dovoz jedné ze základních surovin výroby piva v posledních letech vytrvale snižuje. „Stále přetrvává významná část dovážených produktů ve formě extraktu, který obsahuje pouze hořkou složku. Nejvíce chmelového extraktu bylo dovezeno z Německa," zmínil tajemník. Vzhledem k rostoucí oblibě netradičních typů piv, jako je ALE, se zvýšil dovoz z USA.
Chmel zůstává jednou z nemnoha položek agrárního zahraničního obchodu, u nichž má Česko stále kladné saldo. Zahraniční obchod chmelem dosáhl loni kladného salda ve výši 750 miliónů korun. Pěstování chmele tak zmírnilo loňský záporný výsledek v bilanci agrárního zahraničního obchodu ČR.