Článek
Dva z dvaceti kufříků, jež jsou hlavními aktéry dokonalého zločinu a vůbec největší ztráty všech bank v České republice v novodobé historii, jsou nyní k vidění v prostorách obchodu Mineralia v Praze 1.
„Konkrétně tyto dva kufry plné rubínů a smaragdů nás tehdy stály 400 miliónů korun. Přitom reálná hodnota jednoho kamene je asi 100 korun, za které je nyní budeme prodávat jako suvenýry. Přitom i prostým okem je vidět, jak jsou nehezké a nekvalitní. Hned na první pohled i laik pozná, že nejde o drahé kameny. Ale tehdy odhadci neměli s čím srovnávat a zřejmě věřili tomu, že jde o drahokamy,“ řekl při vůbec prvním představení falešných drahokamů ředitel Mineralie Marian Gajda.
Tyto nekvalitní rubíny a smaragdy mají totiž hodnotu maximálně 100 tisíc korun.
V roce 1990 však nikdo pořádně nevěděl, jak vypadá pravý rubín a smaragd, který by měl hodnotu, a tak zřejmě nešlo ani tak o podvod jako spíše o neznalost.
Jen přeložili posudky
„Tehdy tyto kameny přišly z Německa. Koupilo je několik firem a těm, kteří chtěli od banky úvěr, nabídli takovýto kufřík s tím, že polovinu získaných peněz dají klienti zpět firmě. Odhadci, kterých tu tehdy nebylo mnoho, vlastně jen přeložili posudky, které přišly z Německa, a přepočítali cenu. Takže banka měla záruku a poskytla úvěr,“ vypráví dosud ne úplně vyjasněný příběh falešných kamenů gemolog Radek Hanus.
„Jenomže pak jejich klienti nespláceli a banky si až tehdy začaly jinde ověřovat skutečnou hodnotu kamenů. Policii kvůli bankovnímu tajemství přizvat nemohly, takže kameny po čase jen převedly do konsolidačních agentur, které se je snažily prodat. Ale ty ve výsledku také neuspěly,“ popisuje cestu, kudy peníze unikly, vědec zabývající se drahými kameny.
Kámen za stovku
„Opravdu nejde o drahé a hezké kameny a jejich hodnota by jen stěží překročila oněch sto korun. Soudy ty případy řešily, ale v podstatě neshledaly nikoho vinným. Mohlo by se tedy zdát, že šlo o dokonalý zločin, ale podle mého v tom největší roli sehrála neznalost,“ hodnotí případ obřích rozměrů, který se ve své době nevyhnul snad žádné bance v Česku, Hanus.
Po těchto událostech každá banka od možnosti ručení drahými kameny odstoupila. Stejnou zkušenost učinili jen o pár let dříve i ve Spojených státech amerických nebo v západní Evropě. Tento typ podvodu s falešnými kameny však úplně nevymizel. Naposledy se takové případy řešily v Rumunsku a v zemích třetího světa, kde jde zřejmě o poměrně běžný problém.