Vyšší odvody na důchod pro bezdětné? Koalice cupuje nápad lidovců

„Prezentované návrhy by byly nepovedené, i kdyby šlo o aprílové žertíky. O to horší je, že jsou míněny vážně,“ řekla Novinkám předsedkyně TOP 09 a šéfka Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová.

„Rozhodně nechceme nikoho trestat za výsostně osobní rozhodnutí nemít děti, které navíc vůbec nemuselo být dobrovolné,“ dodala. Namísto vyšších odvodů pro bezdětné by se podle ní spíše měly zlepšit podmínky pro rodiny s dětmi.

Lidovci navrhované zvýšení daňové slevy by však podle šéfky TOP 09 snížilo příjmy státního rozpočtu. „Což při současných deficitech nelze,“ shrnula.

Vstřícnost vůči lidovcům nejeví ani ekonomický expert ODS a místopředseda Sněmovny Jan Skopeček. Změny v odvodech nepovažuje za šťastný nápad, podle něj je spíše potřeba systém zjednodušit než mít více sazeb.

„Už dnes jsou rodiny s dětmi daňovými nástroji zvýhodněny, a to zejména slevami na děti. Také máme jednu z nejdelších rodičovských,“ ohradil se Skopeček. „Obecně mě podobné parciální výstřely s cílem uspokojit určitou cílovou voličskou skupinu trápí,“ dodal.

Zvýšení slev na dítě odmítá i ministr financí a Skopečkův stranický kolega Zbyněk Stanjura. „Já takové koaliční jednání iniciovat nebudu. Pokud ale někdo takové téma přinese, tak se o něm budeme bavit,“ řekl Lidovým novinám s tím, že by pak ale měl být návrh kompenzován úsporami v podobné výši.

Proti změnám u odvodů se na síti X vymezil i šéf pirátů a vicepremiér Ivan Bartoš. „Tyto kroky nejsou jen kontroverzní, ale taky nefunkční a k vyšší porodnosti opravdu nepovedou. Razantně odmítáme návrh lidovců trestat bezdětné vyššími odvody na důchod. Jsou tisíce lidí, kteří nemůžou mít děti, a jsou mezi námi i ti, kteří děti zkrátka mít nechtějí. Státu do tohoto výlučně osobního rozhodnutí jednotlivce nic není,“ napsal.

„Mám k tomu jednu jedinou věc. Jděte s tím upravováním chování druhých někam, kde jsou na to zvědaví,“ odmítla lidoveckou iniciativu poslankyně STAN Barbora Urbanová.

„Kdo máte problém, že třeba nemůžete mít děti, nebojte se. Tady lidovci mají pro vaši situaci plné pochopení a za odměnu vám zvýší daně,“ doplnil sarkasticky europoslanec Mikuláš Peksa (piráti).

„Je to už víc než dvacet let, když prezident Havel pronesl na adresu lidovců, jejichž jsem byl členem, že vnímáme rodinu jako teletník. Tenkrát mě to zranilo. Takhle blbé nápady jsme tenkrát totiž neměli. Dnes bych mu za pravdu dal,“ poznamenal na síti X exministr financí Miroslav Kalousek.

„Opravdu nevidím důvod, abychom diskriminovali někoho, kdo nemůže mít děti nebo nemá děti, a abychom ho daňově znevýhodnili. Naopak máme hledat daňové výhody pro rodiny, které už nyní v systému jsou,“ řekl v nedělní debatě v televizi Prima poslanec Ondřej Lochman ze STAN. Připomněl, že Česko je na tom s porodností 1,83 dítěte lépe než průměr Evropské unie, ačkoli na důchody to stále nestačí.

Člen sněmovního ústavně-právního výboru Karel Haas (ODS) předpokládá, že návrh lidovců v koalici podporu nezíská. S Lochmanem se shoduje na tom, že lidovci se legitimně snaží před volbami zvedat pro ně důležitá témata. „Máme i pochybnosti o souladu s ústavním pořádkem, u takto zásadní daňové diskriminace. I daňová legislativa je stále legislativa,“ uvedl Haas. Podle něj koalice měla hodně práce s přijetím konsolidačního balíčku, a zavádění dalších daňových výjimek a změn by šlo proti němu.

Nápad lidovců nemá podporu ani u dalšího z účastníků debaty, opozičního poslance ANO Aleše Juchelky. „Je vidět, že v koalici si už každý hraje na vlastním písečku,“ komentoval Juchelka. Návrh zvyšovat příjmy důchodového systému na úkor bezdětných označil za diskriminační a nelogický.

Ekonom a předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl upozornil, že změna demografické struktury země je otázkou 30 let, takže i kdyby náhodou díky „sociálnímu inženýrství“ měly ženy v Česku zítra více dětí, problém s důchody, který nyní řešíme, už nezachráníme.

„Jsou mnohem bohatší země než Česká republika, jako Švýcarsko, Německo, Itálie nebo Jižní Korea, které mají mnohem větší problém, že mají málo dětí, než u nás,“ dodal Hampl. Podle něj to ukazuje, že porodnost nesouvisí s penězi, ale je to více kulturní záležitost.

KDU-ČSL oba své návrhy představila na čtvrteční konferenci o rodinné politice. Podle nich by lidé se dvěma dětmi a více měli platit o jeden až dva procentní body nižší odvody na důchody. Naopak u bezdětných ve středním a vyšším věku by se odvody na penzi zvýšily ze současných 7,1 na 9,1 procenta z hrubé mzdy.

Kvůli vysokým výdajům na výchovu potomků by lidovci chtěli zvýšit i slevu na dítě, například u toho prvního o 1200 až 2400 korun ročně. Cílem obou navrhovaných změn je zvrátit trend klesající porodnosti a pomoc rodinám se zvládáním vysokých nákladů na výchovu dětí.