Vyšší daň by zdražila pivo o koruny, víno o mnohem víc

Milovníky pěnivého moku určitě nepotěší chystané přeřazení čepovaného piva z desetiprocentní sazby DPH do základní 21procentní. Ekonomové na základě zkušeností s předchozím zvyšování DPH ve všech odvětvích očekávají, že to hospodští promítnou do svých ceníků a zdraží minimálně o desetinu.

Stojí-li například půllitr točeného piva 40 korun, zákazníci si připlatí nejméně čtyři koruny.

Ještě více možná budou muset sáhnout do peněženek ti, kteří mají zálibu ve víně. Svaz vinařů ČR Právu sdělil, že ministerstvo financí na základě návrhu Národní ekonomické rady vlády zvažuje, že by se u takzvaných tichých, tedy nešumivých vín nově zavedla daň až 23,40 koruny za litr. Svaz tvrdí, že lahev běžného vína v obchodech následně podraží v průměru o třetinu.

Vinařství je zatím z pohledu spotřební daně privilegovaný obor. Zatímco na všechny ostatní alkoholické nápoje je spotřební daň uvalena, u vína, s výjimkou těch perlivých, nikoliv. Podle informací Hospodářských novin ministerstvo financí uvažuje, že by malí výrobci vína do objemu 100 tisíc litrů ročně platili spotřební daň jen 11,70 koruny z litru, zatímco všichni ostatní včetně dovozců 23,40 Kč. Výroba vína do dvou tisíc litrů pro vlastní spotřebu by pak mohla být od daně osvobozena.

Moravští a čeští vinaři se přesto vůči zavedení spotřební daně vzpouzejí s tím, že je může tvrdě zasáhnout. Argumentují, že nulová spotřební daň je u tichých vín ve vinařských zemích standardem.

„U sousedů je daň pouze v Polsku, a to ve výši 10,20 koruny za litr. Jenže Polsko s pouhými 300 hektary vinic není vinařská země,“ poznamenal prezident Svazu vinařů Martin Chlad. Dodal, že v tuzemsku je 17 900 hektarů vinic a 1390 producentů vína.

„Nárůst ceny vína o spotřební daň by v první řadě dopadl na spotřebitele, který vše zaplatí. Nebo také nezaplatí, protože nekoupí, nebo koupí levný dovoz, případně si pro víno bude jezdit za hranice k našim sousedům. To je jednoznačný, negativní efekt,“ prohlásil Chlad.

„Důsledkem by byl výrazný propad výroby vína a vinohradnictví jako zemědělského oboru,“ tvrdí šéf vinařského svazu. Dodal, že podle dopadových studií by se následný úbytek vinic mohl zastavit až někde pod hranicí 10 tisíc hektarů ze současných téměř 18 tisíc. Vinaři nicméně podle Chlada chtějí s vládou jednat a také „se podílet na úsporách a růstu příjmu státu“.

Podle Luboše Kastnera, který zastupuje gastronomii v Asociaci malých a středních podniků, ale nelze opomíjet fakt, že tichá vína jsou nyní jako jediná od daně osvobozena. Proto asociace zavedení daně podporuje. Argumentuje mj. tím, že 60 procent vín se do Česka dováží.

Připlatit kvůli vyšší spotřební dani si budou muset od ledna nejspíš i kuřáci. Ministři nechtějí oficiálně chystané změny v daních komentovat, nicméně koalice v minulých měsících diskutovala o postupném zvyšování daňových sazeb o pět až deset procent. Do státní kasy by to ročně mělo přinést nižší jednotky miliard. Vyšší zdanění má být i u zahřívaného tabáku.

Národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil Právu minulý týden řekl, že ceny cigaret by měly v následujících letech růst o pět až sedm korun za krabičku ročně. Alternativy by ale měly být daňově zvýhodněné, protože jsou méně škodlivé, prohlásil. Navrhuje také zavést spotřební daň tam, kde nyní není, tedy třeba u nikotinových sáčků.

Ministerstvo financí nechce dílčí návrhy kvůli finišujícím jednáním v koalici zatím komentovat. „V rámci těchto jednání se projednávají úpravy spotřebních daní zejména z alkoholu a tabákových výrobků včetně zahřívaného tabáku a alternativních tabákových výrobků. Mi­nistr Stanjura v minulosti uvedl, že jeho ambicí je získat jejich zvýšením pro státní rozpočet na příští rok vyšší jednotky miliard korun,“ sdělil Právu mluvčí resortu Petr Habáň.

Jen z piva stát loni na spotřební dani celkem vybral 4,54 mi­liardy korun. „Inkaso tabákových výrobků a nálepek, zahřívaných tabákových výrobků a surového tabáku činilo 59,35 miliardy korun,“ doplnila ve středu pro Právo mluvčí Celní správy Hana Prudičová.

Podle partnera společnosti V4 Group Michala Jelínka jsou ceny piva či vína u nás jedny z nejnižších v EU. „Pokud by zvýšení cen alkoholu mělo vést ke snížení jejich spotřeby, mělo by to zřejmě pouze kladný efekt, protože ve spotřebě alkoholu nejen v Unii, ale i ve světě neblaze vynikáme,“ podotkl.