Hlavní obsah

Vysoké teploty straší pěstitele ovoce i zeleniny

Letošní extrémně teplé počasí přidělává starosti sadařům a zelinářům. Obávají se hlavně případných mrazíků, kterým by rychleji probuzené stromy či zasazené plodiny čelily. Vrtochy počasí mohou pohnout i s cenami.

Foto: Luboš Pavlíček, ČTK

Rané odrůdy meruněk na jižní Moravě letos rozkvétaly už koncem února, zatímco podle dosavadních pozorování bývalo v nejteplejších letech první kvetení až v polovině března

Článek

„Každoroční riziko je o to větší, čím je letošní vývoj počasí neobvyklejší. Naši zelináři byli v polích už v polovině února, některé rané zeleniny se dostaly na pole až o tři týdny dříve,“ sdělila Novinkám mluvčí Zelinářské unie Čech a Moravy Alice Kouřilová.

Tím, že jsou rostliny už v pokročilejším stádiu růstu, mohou být na případný mráz choulostivější. „Hlávkové zelí či jiné košťáloviny se začaly vysazovat už koncem března, obvykle to bývá až v dubnu,“ podotkla Kouřilová. Obecně mohou být poškozeny právě rané druhy zeleniny.

S některými druhy ovoce už to čeští pěstitelé vzdali

Ekonomika

Kilo hlávkového bílého zelí stálo loni v červenci 34 korun. Letos v březnu bylo zhruba o osm korun levnější. Při neúrodě by mohla jít cena opět nahoru.

Meruňky mohou nachladnout

Tradičním strašákem je sucho. Teploty v posledních dnech výrazně zvýšily vypařování vody. V březnu bývalo obvyklé, že se voda v půdě v podhorských oblastech či ve středních polohách ještě doplňovala z tajícího sněhu, letos už v březnu naopak ubývala.

Riziko pro úrodu je obrovské
Martin Ludvík, předseda Ovocnářské unie

Teplé počasí vehnalo rekordně brzy do květu ovocné stromy. „Riziko pro úrodu je obrovské. K poškození může dojít i při teplotách jen těsně pod nulou, v případě meruněk i při nula stupních. Až do poloviny května se pozdní jarní mrazy mohou kdykoliv objevit,“ řekl Novinkám předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.

Meruňky mohou nachladnout i při teplotách kolem bodu mrazu a v průběhu dalších dnů opadnou a nedozrají. Nejde přitom o klasické zmrznutí, ale o nachlazení plodů, které se přestanou vyvíjet.

Jak ale Ludvík dále upozornil, výše tuzemské úrody se může odrazit v cenách na pultech naprosto minimálně.

„Česko je zcela závislé na dovozu většiny čerstvého ovoce, například dovážíme osmdesát procent meruněk či hrušek, devadesát procent jahod, malin, broskví a tak dále,“ konstatoval. Stejně tak u zeleniny jsme soběstační jen ze třetiny, zbytek se dováží. „Cenu určuje evropský trh,“ zdůraznil Ludvík.

Analytik Petr Havel ale zmínil, že nynější průběh počasí bude mít na ceny ovoce a zeleniny určitě vliv. „Je zřejmé, že zejména u zeleniny bude na trhu letošní produkce dříve, takže počasí každopádně ovlivní její časovou nabídku,“ řekl.

„Bude záležet zejména na dostatku vláhy – pokud bude teplo a bude zároveň dostatečně pršet, mohla by být úroda zeleniny lepší než loni, a ceny by tak mohly v meziročním porovnání klesnout. Pokud bude ale teplo a zároveň sucho, lze očekávat spíše navýšení cen,“ shrnul Havel.

Připomněl také, že pěstitelé zeleniny a ovoce hodně využívají sezonních pracovníků na rukodělné práce. „Letos se změnily podmínky zaměstnávání těchto sezonních pracovníků, což zdraží tento typ pracovní síly, a to by se do zvýšení cen zeleniny a ovoce také mělo částečně promítnout,“ podotkl.

Loni zelenina rekordně zdražila

Průměrné ceny některých druhů zeleniny se loni vyšplhaly do rekordních výšek. Například u cibule vystoupala podle statistiků až ke 40 korunám za kilogram, podobná cenovka byla i u mrkve. Kilo salátových okurek před rokem na jaře stálo nebývalých 78 Kč, paprik přes 130 korun.

Rekordní ceny byly loni ale třeba i u rajčat, u květáku vzrostly na historicky nejvyšších 68 Kč za kus letos v lednu. Ceny zeleniny hnala loni nahoru neúroda v jižní Evropě a v severní Africe v kombinaci s energetickou a inflační krizí.

Práce mi dává smysl. Baví mě, i když se leckdy musím hecnout, říká farmářka

Móda a kosmetika

Nejvíc za deset let podražilo hlávkové zelí

Při srovnání průměrných cen letos v lednu s hodnotami z počátku roku 2014 podle Českého statistického úřadu vyplývá, že nejvýrazněji stoupla cena hlávkového zelí. Letos v lednu za kilogram platili zákazníci v průměru 26 korun, o 136 procent více než před deseti lety.

Téměř na dvojnásobek stoupla za stejnou dobu cena cibule, a to z 14,60 koruny za kilogram na 29 korun.

O téměř tři čtvrtiny zdražila za deset let rajčata, průměrná cena mrkve stoupla o 58 procent a u květáku zhruba o 52 procent. Například cena banánů ve stejné době stoupla jen o 7,5 procenta, citronů o 15 procent.

Výběr článků

Načítám