Vysoké pokuty i nevracení přeplatků. Lidé si stěžují na dodavatele energií

Různé spory znesnadňují předčasné ukončení smlouvy. Regulátor se tak stále více setkává s uplatňováním standardní smluvní pokuty i náhrady škody. V některých případech výsledná sankce překročila i stotisícovou hranici.

Pokud si to dodavatel sjedná přímo ve smlouvě, může po spotřebiteli při jejím předčasném ukončení požadovat vedle smluvní pokuty i náhradu škody.

„Obrací se na nás ale i spotřebitelé, jejichž obchodník takovou možnost ve smlouvě sjednanou nemá. Jeden klient měl dokonce zaplatit celkem 150 tisíc korun, přičemž samotná smluvní pokuta byla v jednotkách tisíc,“ prohlásila členka Rady Energetického regulačního úřadu Markéta Zemanová.

Výše náhrady škody podle ní musí odpovídat přímé hospodářské ztrátě obchodníka způsobené odchodem zákazníka. Která společnost chtěla tak obří pokutu uplatnit, úřad nezveřejnil.

„Pokud byla smluvní pokuta u smlouvy na doby určitou se spotřebitelem sjednána řádně, mohl by jí dodavatel požadovat. Výše pokuty musí být ale přiměřená. Taková by nebyla například v situaci, kdy by výrazně přesahovala náklady, které dodavateli s ukončením smlouvy vznikly,“ řekl Novinkám Martin Pitron z právního oddělení spotřebitelské organizace dTest.

Smluvní pokuta je podle mluvčího regulačního úřadu Jana Hamrníka typicky daná ve smlouvě buď pevnou částkou, nebo výpočtem. Lidé se proti pokutě mohou bránit soudně.

„Setkáváme se s případy, kdy spotřebitelé mají za to, že sankce je nepřiměřeně vysoká a dodavatel jim její výši není schopen dostatečně odůvodnit. V některých takových případech sankci nezaplatí a je pak na obchodníkovi, aby se případně obrátil na soud a výši a oprávněnost sankce před ním prokázal,“ řekl Novinkám.

Co se týče neproplacených přeplatků, ve druhém pololetí regulátor podle Zemanové opakovaně narážel na situaci, kdy klienti v rámci takzvané koupě závodu přešli pod nového dodavatele.

„Tím na sebe sice vzal povinnost vrátit jim už dříve vzniklý přeplatek, odvolával se ale na původního obchodníka a odmítal dlužnou částku uhradit. Spotřebitelé nám pak ve zvýšené míře podávali návrh na spor, který může být prvním krokem k vymáhání peněz formou exekuce,“ prohlásila Zemanová.

Počet neformálních podání, tedy nejrůznějších dotazů, stížností nebo žádostí o pomoc či radu, se dostal na úroveň před energetickou krizí vyvolanou vpádem Ruska na Ukrajinu. Loni klesl pod 10 tisíc, na necelou polovinu oproti letům 2021 a 2022.

„Dobrou zprávou je, že spotřebitelé jsou po energetické krizi poučenější. Při řešení svých problémů jsou důslednější a ochotnější absolvovat i formální spor, kterým se mohou reálně domoci svých práv,“ uvedla radní.