Článek
Za dalším silným růstem výrobní inflace, která se později zpravidla promítá i do cen pro spotřebitele, jsou dražší energie. K jejich růstu výrazně přispívá i válka na Ukrajině.
Podle statistického úřadu jde o největší měsíční nárůst od roku 1949, kdy se tyto údaje začaly sledovat.
V březnu ceny meziročně vzrostly o 30,9 procenta a v únoru o 25,9 procenta. Proti letošnímu březnu se ceny meziměsíčně zvýšily o 2,8 procenta.
Inflace v Německu vystoupila na 7,4 procenta
Kvůli pokračující válce na Ukrajině zaznamenaly znovu nejvyšší nárůst ceny energie, které byly o 87,3 procenta vyšší než před rokem. Elektrárny musely platit za zemní plyn o 307 procent více než loni v dubnu.
Průmyslovým zákazníkům zemní plyn zdražil o 260 procent a komerčním prodejcům o 170 procent. Ceny výrobců bez započtení energií vzrostly o 16,3 procenta.
Ceny meziproduktů, jako jsou například kovy a dřevo, meziročně vzrostly o 26 procent. Spotřební zboží jako potraviny bylo na úrovni výrobců o 13,2 procenta dražší než před rokem.
Zvláště vysoký nárůst cen byl u hnojiv a sloučenin dusíku, které se více než zdvojnásobily. To podle agentury Reuters ilustruje dopady konfliktu na zemědělství a na globální dodávky potravin.
Banky: Pokud se zastaví dodávky ruského plynu a ropy, Německo čeká hluboká recese
Nejnižší nárůst cen, a to o 6,7 procenta, vykázaly převážně drahé investiční statky, jako jsou stroje (plus 7,6 procenta) nebo auta (plus 4,9 procenta).
Německá ekonomika je největší v Evropě a je na ní závislá i řada českých podniků.