Článek
„Airbus i Boeing kupují velké množství titanu z Ruska, to by jim pořádně mohlo šlápnout na kuří oko, i když jistě mají dlouhodobé smlouvy,“ řekl Novinkám Pavel Sobotka, ředitel brněnské společnosti Frentech, která je dodavatelem právě Airbusu nebo Evropské vesmírné agentury (ESA).
Americký Boeing odebírá z Ruska asi 30 procent titanových dílů, francouzský Airbus dokonce závisí na ruských dodávkách až z 60 procent.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
EU v poslední vlně sankcí proti Rusku zakázala vývoz citlivé technologie, například pro hloubkovou těžbu. Rusko v reakci zakázalo dovoz potravin z EU a USA, ale uvažovalo i o sankcích vůči automobilovému průmyslu nebo omezení přeletů aerolinek. [celá zpráva]
Lehký a pevný
Titan díky své pevnosti a přitom nízké váze v poslední době stále více využívají letecké společnosti, hlavně do podvozků nebo motorů. U Boeingu 787 Dreamliner tvoří titanové části již asi 15 procent konstrukce. Materiál používají i některé automobilky na výkonné sportovní motory.
V 50. a 60. letech 20. století byla výroba kovového titanu soustředěna prakticky pouze do Sovětského svazu. Zde byl postup jeho výroby přísně utajován a titan byl v probíhající Studené válce považován za jednu ze základních strategických surovin. Teprve později byl výrobní postup špionážně odhalen a předán do Západní Evropy a USA.
Šéf mateřské firmy je na seznamu
Největším světovým výrobcem titanových součástek je společnost VSMPO-Avisma, která dodává asi třetinu veškerého titanu pro letecký průmysl. Patří ruské státní firmě Rostec, která vyrábí špičkovou techniku hlavně pro armádu. Šéf Rostec Sergej Chemezov se přitom v dubnu objevil na americkém sankčním seznamu.
Boeing si kvůli napětí mezi Ruskem a Západem v souvislosti s anexí Krymu a situací na východě Ukrajiny již od jara vytváří zásobu titanových dílů na půl roku dopředu, uvedl americký ekonomický deník The Wall Street Journal s odkazem na zdroje z firmy. I když by tyto součástky v případě nouze mohl začít vyrábět i v USA, jsou natolik specifické, že by rozjetí výroby trvalo několik měsíců.
Kontrakt za čtyři miliardy dolarů
Evropský výrobce letadel Airbus podle informací deníku The Wall Street Journal podobná opatření jako Boeing nepodniká, ačkoli z Ruska bere 60 procent titanu.
„Nečekám žádné přerušení dodávek (titanu), pokud nevypukne totální válka,“ prohlásil ředitel Airbusu Tom Enders. Výkonný ředitel Airbusu Guenther Butschek nicméně později uvedl, že ačkoli nemá krize na Ukrajině žádné krátkodobé dopady, firma se snaží pojistit dodávky titanových dílů, které používá na výrobu letounu A350.
Airbus uzavřel podle listu s VSMPO před pěti lety kontrakt na dodávky titanových součástek až do roku 2020 za čtyři miliardy dolarů.
Byznys je byznys
„Kontrakty jsou platné a nejdou bezdůvodně rušit. Jinak nastupují pokuty,“ řekl v rozhovoru agentuře Reuters šéf a spolumajitel VSMPO Michail Vojvodin. Dodal, že jak oni, tak jejich partneři vždy dodržovali podmínky kontraktů a jejich stabilita je výhodná pro obě strany. „Politika je politika, a byznys je byznys,“ dodal.
Přerušení dodávek oficiálně nechce připustit ani prezident Boeingu Shep Hill. Boeing s Ruskem spolupracuje dlouhodobě, nejde jen o titan. Má například designérské centrum v Moskvě a závod na Urale. Partnerství s Ruskem podle Hilla „velmi pomohlo“ tomu, že ruská vláda nezastavila dodávky titanu.
„Když máte vzájemně výhodný vztah, je těžké odříznout tak velkého zákazníka, jako je Boeing,“ prohlásil minulý měsíc. Podobné obchodní vazby podle něj do jisté míry pomáhají zmírnit hněv a diplomatické napětí mezi USA a Ruskem.
Situaci dál komplikuje fakt, že Ukrajina v současné době dodává Rusku většinu titanového koncentrátu pro výrobu titanu.
"Máme zásoby na osm měsíců provozu,” uvedl šéf VSMPO Vojvodin v červnovém prohlášení. V něm firma také psala, že hledá alternativy ve Vietnamu, Africe nebo Austrálii.