Výroba elektřiny v rukou státu? Muselo by se sáhnout do ČEZu, míní analytici

„Vláda může prostě vykoupit asi 30 procent minoritních akcionářů ČEZu a ovládne tak celou společnost. Nebo může rozdělit ČEZ na několik částí, z nichž jedna bude zahrnovat klíčová aktiva, která chce vláda kontrolovat, tedy klasické elektrárny, zejména jaderné, dále uhelné a plynové. A z této části vyplatit minoritní podíly,“ řekl Novinkám analytik Komerční banky Bohumil Trampota.

V Česku je mezi největšími elektrárnami jasná převaha těch uhelných. Vedle dvou jaderných – v Dukovanech a Temelíně – patří z pohledu výkonu mezi ty největší dvě elektrárny v Počeradech (hnědouhelná a plynová). Další významné hnědouhelné elektrárny jsou pak ve Chvaleticích, Tušimicích nebo Ledvicích. Převážnou část vlastní právě ČEZ, hnědouhelné Počerady a Chvaletice ale spadají pod Sev.en Energy.

Varianta vykoupení minoritních akcionářů ČEZu by ale podle Trampoty s sebou nesla poměrně vysoké náklady. Navíc by se musela připočíst prémie pro akcionáře, kterou odhaduje na desítky procent.

Pokud by se však z ČEZu stal čistě státní podnik, tak by se jednodušeji stavěly nové jaderné bloky, tvrdí analytik společnosti ENA Jiří Gavor. Jádro je pro Českou republiku v rámci energetického mixu klíčovým zdrojem a podle Fialy je prioritou.

I Gavor ale podotkl, že plné zestátnění ČEZu by bylo finančně příliš náročné. Nabízí se tak schůdnější varianta. „Do vlastnictví státu by měla být vydělena jednoznačně výrobní část klasické energetiky ČEZ a připravovaná výstavba jaderných elektráren. Vše ostatní může být buď plně zprivatizováno, případně by si stát mohl ponechat nižší majoritu než nyní, cokoliv nad 51 procent,“ řekl Novinkám.

Zároveň připomněl, že diskuze o restrukturalizaci ČEZu se vedly už několikrát i v minulosti. Předchozí vláda Andreje Babiše tuto myšlenku ale nezrealizovala, což je v současné energetické krizi podle Gavora škoda. „Takový proces si totiž vyžaduje svůj čas, a proto nelze očekávat, že je to rychlý recept na současnou akutní krizi s vysokými cenami komodit,“ dodal s tím, že za současné vlády, tedy v horizontu tří nebo čtyř let, by se restrukturalizace dala stihnout.

„Těžko odhadnout, jaká je politická vůle. Ale ano, dalo by se to,“ odpověděl Trampota na otázku, zda by se proces stihl dokončit ještě pod vedením Fialovy vlády. „Odhaduji tak do dvou let,“ dodal.

Fiala ve svém středečním projevu zmínil také další cíl v rámci dosažení energetické soběstačnosti, a sice masivní podporu fotovoltaiky a tepelných čerpadel. Třeba právě u těch je ale potřeba podobu státní podpory vyjasnit, upozornil pro Novinky ředitel společnosti Zero living Luděk Lošťák.

„Doposud nevíme, zda se jedná o dotační podporu, jakou formou a za jakých podmínek. Nejde zdaleka jen o rodinné domy, ale například i bytové domy s plynovou kotelnou. Pro ně by letošní zima mohla být kvůli extrémnímu zvýšení cen kritická,“ řekl.

Lošťák také poukázal na to, že se napříč odborníky musí začít řešit technická proveditelnost celé koncepce fotovoltaik a tepelných čerpadel. „Jak se ukazuje i při instalaci fotovoltaiky, již nyní čelíme mnoha překážkám k rychlé instalaci, a pokud chce vláda celý proces ještě urychlit, je komplexní změna naprosto nezbytná,“ dodal.