Výroba elektřiny loni klesla o čtyři procenta, oslabují hlavně uhelné zdroje

Výroba elektřiny podle zprávy poklesla výrazně i v porovnání s roky před pandemií covidu-19 a energetickou krizí, například oproti roku 2019 o téměř 15 procent. Pokles výroby byl způsoben z velké části pokračujícím snižováním české spotřeby elektřiny, především pak v průmyslu.

Největším zdrojem elektřiny byly podle zprávy loni tradičně jaderné zdroje, které měly podíl téměř 41 procent. I přesto jejich produkce meziročně klesla zhruba o dvě procenta. Druhým největším zdrojem byly hnědouhelné elektrárny s 33,4 procenta. Třetí byly solární elektrárny s podílem 5,7 procenta, které svou výrobu navýšily druhý rok po sobě. Loni to bylo o více než třetinu.

Předčily tak i plynové zdroje, jejichž podíl činil 5,1 procenta. Následovaly vodní elektrárny, ostatní obnovitelné zdroje energie a biomasa s jednotkami procent.

Nejvýrazněji klesla produkce uhelných elektráren. Loni dodaly do sítě necelých 24 TWh elektřiny, meziročně o 12 procent méně. Oproti roku 2022 činí propad téměř 28 procent.

Spolu s produkcí v posledních letech soustavně klesá i spotřeba. Loni se ovšem tento trend zpomalil. Čistá spotřeba elektřiny minulý rok dosáhla přibližně 57,9 TWh, což je zhruba na stejné úrovni jako o rok dříve. Podle expertů už by výrazněji spotřeba klesnout neměla, protože v minulých letech byl téměř vyčerpán potenciál úspor.

Naopak do budoucna očekává provozovatel přenosové soustavy ČEPS nárůst spotřeby o desítky procent. Proti pětiletému průměru let 2017 až 2021 jsou však loňské úspory výrazné.

Při klesající výrobě se snižuje i export elektřiny z Česka. V loňském roce činil čistý vývoz do zahraničí 6,4 terawatthodiny (TWh), což je meziročně o téměř 30 procent méně, vyplývá z dat ČEPS. Celkový vývoz elektřiny činil 7,68 TWh a import 1,26 TWh. Nejvíce se exportovalo do Rakouska, naopak z Německa převažoval dovoz elektřiny.