Výpočet důchodů se změní, nejvíc postihne lidi s nižšími příjmy

Výpočet nových penzí by se měl snižovat mezi lety 2026 a 2035. Díky valorizacím sice nadále porostou, ale méně než dnes. Započítávat by se měla postupně každý rok menší část výdělku.

Cílem je postupně snížit zápočet příjmu do takzvané první redukční hranice ze sta na 90 procent a současně postupně snížit koeficient u započítávání každého roku důchodového pojištění z 1,5 na 1,45. 

„Vláda tuto změnu nazývá eufemisticky zpomalením růstu důchodů, ve skutečnosti má ale tato změna za následek pokles reálné hodnoty vyměřeného důchodu,“ řekl Novinkám statistik a expert na důchody Pavel Rusý, který je předsedou LIBERI, odborové organizace na ochranu sociálních práv dětí a rodičů.

„Postupné a pozvolné snižování relativní úrovně“ u nově přiznávaných důchodů ostatně přiznává i důvodová zpráva důchodové novely, která je ve Sněmovně už před schvalováním. „A to až o osm procent – což odpovídá snížení zhruba o tři procenta průměrné mzdy – v cílovém období, které nastane po roce 2035,“ píše se v důvodové zprávě k zákonu.

Přiložený graf v důvodové zprávě, na který se odkazuje i ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), přitom ukazuje snížení relativní úrovně penzí nejméně o 8 procent, ale až o 10 procent. Nicméně způsob výpočtu zde není jasně popsán.

Podle dřívějšího vyjádření ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) má změna znamenat snížení důchodu o zhruba 180 korun ročně.

Dopad chystaného opatření se ale pro různé příjmové skupiny liší. Nízkopříjmoví na něm budou tratit víc než lidé s vyššími příjmy. To ovšem odpovídá i jednomu z cílů vlády v jejím programovém prohlášení, podle něhož se má v penzijním systému více zohlednit zásluhovost.

„Zásluhová složka bude vycházet z odvodů do pojistného systému a počtu vychovaných dětí,“ uvedla vláda v tomto dokumentu.

Jedinou skupinou obyvatel, které reforma vylepší reálnou hodnotu důchodu, budou podle Rusého lidé s průměrným příjmem po dobu celé kariéry pod polovinou minimální mzdy a s 30 a méně lety pojištění. Může jít například o lidi na částečných úvazcích či živnostníky.

„Největší dopady má změna výpočtového vzorce na osoby s průměrným příjmem kolem minimální mzdy a více lety pojištění. Například při nepřetržitém pojištění od 18 do 65 let na minimální mzdě mají dnes o 11 procent vyšší výměru důchodu, než má být podle nového vzorce,“ upozornil Rusý.

U vyšších příjmů negativní dopad do reálné výše důchodu postupně klesá, a to poměrně významně.

„Při délce pobírání důchodu 21,5 roku by tak dnešní důchodci, respektive osoby s minimální mzdou a 47 lety pojištění, dostali v penězích až o 28 měsíčních důchodů více, než mají dostat po reformě. Kdežto lidé s příjmy na úrovni čtyřnásobku průměrné mzdy by podle nynějšího výpočtu měli o 16 měsíčních důchodů více než důchodci budoucí. A to vše bez zohlednění zvýšení důchodového věku,“ uvedl Rusý.

Ministerstvo práce na dotaz Novinek uvedlo, že dopady změn je potřeba vnímat v celém komplexu navrhovaných opatření. „Ta zahrnují také zvýšení minimální zásluhové výměry důchodu, zavedení rodinného vyměřovacího základu a sdílení rodinných vyměřovacích základů. Všechna tato opatření mají výrazně pozitivnější dopad na osoby s nižšími příjmy,“ uvedl mluvčí ministerstva Jakub Augusta.

Nicméně i on u výpočtů penzí připustil větší dopady na část lidí s menšími výdělky.

„Samotné úpravy konkrétních parametrů stávajícího vzorce pro výpočet mají o něco větší dopad na zpomalení růstu nových důchodů u osob s nižšími příjmy s výjimkou těch s nejnižšími příjmy, avšak tyto rozdíly jsou velmi malé,“ dodal Augusta. Podle něj ale budou důchody i nadále výrazně solidárnější než v jiných zemích.

Mluvčí argumentoval i nálezem Ústavního soudu z roku 2010, který se otázkou limitů solidarity zabýval a konstatoval, že u důchodů je v Česku neúměrně potlačena zásluhovost.

„Ústavní soud vydal nález v situaci, kdy zápočet vysokých příjmů byl deset procent. Na nález reagovala vláda Petra Nečase a zápočet se zvýšil na 26 procent, čímž bylo nálezu Ústavního soudu již dávno vyhověno,“ připomněl ale Rusý.

Problém navržených změn důchodového systému nicméně podle něj spočívá hlavně v pomíjení investice pracujících rodičů do jejich dětí, tedy do budoucí generace.

„Tedy zohlednění výše této investice ve výměře důchodu. Ideálně ve spojení s odstupňovanou sazbou pojistného v době výchovy dítěte, což by odpovídalo osvobození příjmu připadajícího na výživu dítěte od plateb současným důchodcům. To by bylo adekvátní systémové řešení reagující na příčinu problémů průběžného systému,“ míní expert.