Vyléčeným z rakoviny zlevní hypotéky

„Pokud to bude fungovat tak, jak očekáváme, tedy že po nějakém roce od ukončení léčby už pacient skutečně nebude brán tak, že by nemoc kdykoliv měl, a pojišťovna ho pojistí za standardních podmínek, tak je to pro nás posun. Otázka je, jak to bude vypadat v praxi,“ řekl předseda Národní asociace pacientských organizací Robert Hejzák.

Nový standard představí pojišťovny podle výkonného ředitele České asociace pojišťoven Jana Matouška v nejbližších měsících.

Právo začátkem roku upozornilo na zkušenost pětatřicetileté Hany, která před čtyřmi lety ukončila onkologickou léčbu. Kdyby onemocnění neměla, měla by nárok na výhodnější hypotéku. Na šestimilionový úvěr ale potřebovala i životní pojištění, a to s ní nechtěl s ohledem na nemoc nikdo uzavřít. Hypotéku tak nakonec získala, ale s nejvyšším možným úrokem. Řešit to musí někteří lidé tak, že si sjednají pojištění jen do limitu, kde se zdravotní stav nezkoumá.

S pojišťovnami jedná pa­cientská asociace o zmírnění požadavků pro bývalé onkologické pacienty už několik měsíců. Usiluje také o změny u lidí, kteří měli HIV, žloutenku nebo cystickou fibrózu. Zatím ale bez úspěchu.

K přehodnocení přístupu ale tlačí pojišťovny spíše evropská legislativa než dobrosrdečnost. Evropský parlament minulý týden podpořil směrnici, díky níž budou muset členské státy do roku 2025 zajistit onkologickým pacientům v remisi rovný přístup k finančním službám. V praxi se mluví o tzv. „právu být zapomenut“, což chtějí už teď zohlednit i tuzemské pojišťovny. Nikoliv ale plošně.

Nad tím, že může existovat riziko, že se klientovi nemoc vrátí, nechtějí ani evropské pojišťovny zavřít oči. Aktuálně se tak hraje o to, kolik let musí od poslední léčby uplynout, aby se na diagnózu formálně „zapomnělo“.

Evropská unie navrhovala pro dospělé osoby 10 let, pro děti a mladistvé o pět let méně. Ustoupilo se ale tlaku některých členských zemí. Shoda je nakonec u dospělých na hranici 15 let v remisi, u dětí deset let.

„Bohužel tím, že si to už některé členské státy schválily samy dříve a mají 15letou lhůtu, tak si vyjednaly hranici vyšší. Pokud by ale chtěli být Češi progresivnější a řeknou si, že strop je 10 let, tak jim v tom nikdo při implementaci nezabrání,“ komentovala věc europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM), která byla zpravodajkou směrnice.

Řešení českých pojišťoven je dobrovolné, nereaguje na připravovanou směrnici. A zdá se, že by oproti unijním pravidlům nemuselo být tak striktní.

Podle účastníků jednání ukazují tuzemská data, že úmrtnost lidí s rakovinou není po sedmi letech od ukončení léčby nijak vysoká. Přiklonit by se k tomu mohly i pojišťovny. Po této době by už neměly pacienty v remisi odmítnout. Každoročně diagnostikují lékaři zhoubný nádor víc než 87 tisícům pacientů. V Česku žije asi 600 tisíc osob, které rakovinu mají nebo ji překonaly.