Článek
Podle Lutnicka bylo páteční rozhodnutí o vyjmutí řady elektronických zařízení z cel pouze dočasným odkladem. Všechny tyto výrobky budou spadat pod polovodiče a budou mít speciální clo, které by mělo zajistit, že se jejich výroba vrátí na domácí trh.
„Potřebujeme mít polovodiče, potřebujeme čipy, potřebujeme ploché obrazovky – potřebujeme, aby se tyto věci vyráběly v Americe. Nemůžeme být závislí na jihovýchodní Asii, pokud jde o všechny tyto věci,“ prohlásil v televizi Lutnick.
Tyto produkty tak byly vyňaty z takzvaných recipročních cel, ale budou zahrnuty do cel na polovodiče, která podle něj přijdou brzy.
Lutnick dodal, že Bílý dům zavede celní model, jehož cílem bude povzbudit polovodičový průmysl, ale také farmaceutický průmysl, aby přesunul své podnikání do USA. „Nemůžeme být zavázáni a spoléhat se na cizí země, pokud jde o základní věci, které potřebujeme,“ prohlásil.
Zdůraznil, že oznámená výjimka na elektroniku není trvalou výjimkou. Pouze upřesňuje, že tyto položky nejsou určeny k vyjednávání o obchodních dohodách s jinými zeměmi. Jsou to věci důležité pro národní bezpečnost, musí se proto podle Lutnicka vyrábět v USA.
Přesun výroby je ale v řadě případů podle expertů nepravděpodobný. „Myšlenka výroby iPhonů v USA je neuskutečnitelná,“ uvedl analytik společnosti Wedbush Securities Dan Ives.
Podle agentury AP tím vyjádřil názor, který je výrazně rozšířen v investiční komunitě, jež sleduje každý krok Applu. Podle Ivese by se aktuálně cena na americkém trhu 1000 dolarů (zhruba 22 100 Kč) za iPhone vyrobený v Číně nebo Indii v případě přesunu výroby do USA vyšplhala na více než 3000 dolarů, tedy minimálně trojnásobek. Přesun výroby do USA by navíc podle analytika zřejmě nebylo možné dokončit před rokem 2028.
Výjimka na mobily a počítače se týká i dovozů z Číny
Americká agentura pro cla a ochranu hranic v pátek pozdě večer místního času zveřejnila seznam zboží, které je vyňaté z dovozních cel, a to se zpětnou platností od 5. dubna.
Seznam obsahuje 20 kategorií výrobků jako počítače, notebooky, diskové jednotky či polovodičová zařízení. Tento krok nebyl americkou vládou nijak blíže vysvětlen.
Vyloučení smartphonů a notebooků z cel nicméně podle AP představuje krok Trumpovy administrativy k udržení nízkých cen oblíbené spotřební elektroniky, která se obvykle nevyrábí v USA. Prospělo by to také velkým technologickým společnostem jako Apple a Samsung a výrobcům čipů, jako je Nvidia, poznamenala agentura.
Na zboží jako chytré telefony či počítače se tak nyní nevztahují takzvaná reciproční americká cla, a to včetně desetiprocentního základního cla.
Rozhodnutí se týká i dovozu z Číny, pro kterou jinak uplatňují USA dovozní clo 145 procent. Avšak Bílý dům upřesnil, že v případě Číny platí výjimka jen u cel, která jsou 125 procent. Předchozí 20procentní cla na čínský dovoz zůstávají v platnosti i u tohoto zboží.
Americký prezident Donald Trump o víkendu na otázku novinářů, proč udělil výjimky a jaké jsou plány ohledně cla na polovodiče, řekl, že tuto odpověď poskytne v pondělí.
Trump nejprve vyhlásil a poté na 90 dní pozastavil vysoká cla na dovoz z některých zemí. Ponechal však základní desetiprocentní clo. Označení nových cel za „reciproční“ používá proto, že jsou podle něho dovozní poplatky odvetou za cla a další obchodní opatření, která jiné země vůči USA uplatňují.
Toto tvrzení zpochybňují jak zmíněné země, tak řada ekonomů, kteří poukazují na to, že výše cel byla odvozena od velikosti amerického obchodního deficitu se státy, které jsou cly zasaženy.
