Výborný se chystá opět tlačit na řetězce

„Nemám pravomoc řetězcům cokoliv nařídit. Nejsem ministr, který by určoval ceny. Ministerstvo zemědělství není ministerstvem cenotvorby. Ale neformální tlak, aby se tu hrálo fér vůči českému spotřebiteli, je namístě,“ řekl Právu Výborný.

„Pan premiér ukázal správně na to, že tu máme jiné podmínky, než jaké má bavorský spotřebitel. Ukazuje to na neférové praktiky, které chci odstranit. Budu ale spravedlivě se zástupci řetězců hovořit,“ dodal.

Schůzka má navázat na první jednání, které Výborný vedl s řetězci v září. Podle jeho mluvčího Vojtěcha Bílého bude také vedena ve stejném formátu. Na schůzce v září padl slib, že prodejci snížení DPH na potraviny z 15 na 12 procent, které začne platit v lednu, adekvátně promítnou do cen.

„Ale cenu určuje nabídka a poptávka. Je to věcí trhu. Já chci, aby řetězce splnily slib, že se do cen 1. ledna promítne snížené DPH na potraviny. Tento slib jasně zazněl a nikdo jej nerozporoval. To budeme kontrolovat a vyžadovat,“ podotkl Výborný.

Obchodní přirážku by si měli prodejci podle něj nastavit přiměřeně. „Jsem daleko od toho, abych někomu záviděl zisk, ale obchodní přirážka nesmí být vyšší, než jak odpovídá slušným mravům,“ poznamenal. „Nevidím důvod, proč by český spotřebitel měl být znevýhodňován oproti spotřebiteli jinde,“ dodal.

O cenách potravin jednal i s šéfem antimonopolního úřadu Petrem Mlsnou. Sám žádný podnět nechystá, upozornil však, že tak může učinit i kterýkoliv občan, pokud získá podezření, že obchodníci ceny upravují po vzájemné dohodě.

„Kdokoliv z občanů se může obrátit s konkrétním podnětem na antimonopolní úřad. Nejsem ten, kdo bude obcházet řetězce a hlídat ceny. To není role ministra zemědělství. Já se snažím jednat s jejich reprezentanty a vytvářet na ně neformálním způsobem tlak, aby tu nastavily stejné podmínky, jako vůči jiným zákazníkům v Evropě,“ dodal ministr.

Za krajní možnost pak Výborný považuje i aktivaci zákona o cenách, kterým by je stát mohl regulovat. „Je to velmi kontroverzní věc, která by mohla být teoreticky využitá. Ale není v kompetenci ministra zemědělství, ale ministra financí,“ upozornil.

Jeho stranický kolega, poslanec zemědělského výboru Pavel Bělobrádek jeho snahu podpořil. „Ministerstvo zemědělství využívá všechny nástroje, které má k dispozici. Vyvíjí neformální tlak na zemědělce, potravináře i prodejce. Ceny a obchod je věcí zejména ministerstva průmyslu a obchodu, tam je třeba se také ptát,“ napsal Právu.

Připomněl, že Výborného ministerstvo také kontroluje kvalitu a dodržování pravidel v celé potravinářské vertikále. „A snaha resortu má reálné výsledky. Ceny potravin již několik měsíců klesají a táhnou dolů celkovou inflaci,“ míní Bělobrádek.

V říjnu mělo Česko čtvrtou nejvyšší inflaci v Evropě, a to 8,3 procenta. V zemích eurozóny se inflace pohybovala okolo 4,3 procenta. Před rokem v říjnu však inflace v Česku činila skoro 18 procent.

Poslanec zemědělského výboru Petr Bendl (ODS) míní, že za vysokými cenami potravin stojí i tuzemští výrobci.

„Loni antimonopolní úřad kontroloval situaci v potravinách a prokázal, že v ČR existují v některých základních komoditách tzv. oligopolní struktury, což znamená téměř monopol, a nebýt otevřeného trhu a možnosti výběru zákazníků nakupovat v řetězcích domácí i zahraniční produkci, tak tu budou velcí producenti potravin diktovat ceny. Pak má rozhodně smysl využívat antimonopolní úřad,“ napsal Právu.

Na nižší ceny potravin upozornil tento týden i premiér. Vyrazil na kontrolní nákup do německého Waldsassenu, který na německé straně sousedí s Chebem. Koupil například mléko, máslo, chleba, čokoládu, kečup, nutellu či Coca-Colu. Zaplatil necelých 20 eur, tedy okolo 500 korun. V Chebu ho následně stejný nákup vyšel o více než 60 korun dráž.

Vyššími cenami potravin v tuzemských řetězcích se zabýval i bývalý ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Právě jeho počínání okolo problémů s cenami potravin byla jedna z věcí, která mu politicky zlomila vaz.

Velcí zemědělci viní vládu, že vyšší ceny způsobila pozdním zastropováním cen energií.