Výbor odmítl zvýšení limitu pro zdražení dálničních známek

Kolovratník chtěl svůj návrh vložit do projednávané novely zákona, která má dosavadní papírové kupony nahradit od roku 2021 elektronickými známkami. Sněmovna bude o pozměňovacím návrhu i o celé novele rozhodovat zřejmě již na červencové schůzi.

Kolovratníkův návrh dálniční známky nezdražuje. Pouze v zákoně zvyšuje horní limit, kolik může známka stát. Cenu známky stanoví vláda. Sám Kolovratník ve výboru připustil, že netušil, co svým návrhem způsobí. Návrh podle něj vedla snaha pomoci ministerstvu dopravy. Argumentoval mimo jiné tím, že už od roku 2012 je cena známky na zákonném maximu. Ministerstvo dopravy s ním ve výboru vyslovilo nesouhlas.

Předseda výboru Radim Fiala (SPD) v nadsázce poznamenal, že podpořit Kolovratníkův návrh "je taková poslanecká statečnost".

Ministr dopravy Vladimír Kremlík v pátek uvedl, že dálniční známka nezdraží, dokud nebude dokončená modernizace D1. To by podle současných plánů mělo být v roce 2021.

Nápad zdražit dálniční známky odmítl také Ústřední automotoklub České republiky (ÚAMK). Jeho mluvčí Igor Sirota v ČT řekl, že dálniční známky by měly u nás stát polovinu toho, co v Rakousku. Máme totiž poloviční síť. V Rakousku stojí roční známka v přepočtu 2280 korun, odpovídající cena podle Siroty je tak kolem 1200 korun.

Předloha zákona by nově také od dálničních poplatků osvobodila některá vozidla na alternativní pohon, další by zvýhodnila. Zdarma by po dálnicích jezdila auta na elektrickou energii nebo vodík, případně hybridy, které v kombinaci s elektřinou nebo vodíkem používají ještě jiné palivo.

Za dálnice se v Česku prostřednictvím časových kuponů platí od roku 1995, elektronické mýtné pro kamiony bylo spuštěno v roce 2007. Současných 1500 korun ročně platí motoristé od roku 2012. Měsíční dálniční známka stojí 440 korun a desetidenní 310 korun. Stát loni za prodej kuponů získal více než pět miliard korun, zhruba stejně jako předloni.