Schodek rozpočtu v pololetí klesl na 178 miliard. Výběr daní je vyšší, než se čekalo

Za meziročním zlepšením salda o 36,7 miliardy je podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) hlavně téměř devítiprocentní růst daní a pojistného. Výdaje dosáhly téměř stejného výsledku jako v prvním pololetí loňska.

„Pozitivní zprávou pro mě je, že celkové rozpočtové příjmy prozatím rostou vyšším tempem, než bylo plánováno, a jsou na rozdíl od předchozího roku de facto na polovině celoročního očekávaného výsledku. V meziročním srovnání vybral stát víc jak u daní z příjmů fyzických osob, tak u daní spojených se spotřebou,“ uvedl Stanjura.

Dodal, že zálohy a daně odvedené firmami drží tempo rekordního loňského roku. „Výdaje i přes růst některých mandatorních výdajů stagnují. Tyto výsledky tedy ukazují, že jsme schopni dodržet plánovaný schodek,“ ujistil šéf státní kasy.

Vývoj státního rozpočtu má být podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) klíčový pro rozhodnutí o růstu platů ve veřejné správě.

„Nicméně dnes ještě jasno určitě nebude. Jak pan ministr Jurečka už dříve avizoval, vláda by o případném navýšení platů měla rozhodnout do konce července. Zásadní bude také další jednání tripartity, které je v tuto chvíli plánováno na 16. července. Po něm už pravděpodobně bude jasněji,“ sdělil k tomu v pondělí Novinkám mluvčí MPSV Jakub Augusta.

Ministerstvo financí upozornilo, že příjmy státního rozpočtu byly na konci června o 4,2 procenta, tedy o téměř 39 miliard vyšší než před rokem. Jen inkaso daně z příjmů fyzických osob stouplo o devět miliard, když to podle ministerstva příznivě ovlivňuje růst mezd a změny přijaté v rámci konsolidačního balíčku, jako například snížení hranice pro druhou sazbu daně či úprava zdanění vybraných nepeněžních benefitů. Úřad připomněl, že řada změn z balíčku se projeví až při ročním zúčtování daně, tedy až příští rok.

Výběr korporátní daně zůstal prakticky na loňské úrovni, pozitivní vliv na něj měla úhrada čtvrtletních a pololetních záloh na dani a část úhrady daně za rok 2023 u poplatníků, kteří mají povinný audit, nebo jim daňové přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce.

Také inkaso daně z neočekávaných zisků, které dosáhlo 18,2 miliardy korun, bylo pozitivně ovlivněno splatností čtvrtletní zálohy daně. Loni byly první zálohy odvedeny v září.

Výběr pojistného na sociální zabezpečení letos roste meziročně o více než 30 miliard hlavně díky znovuzavedení nemocenského pojištění zaměstnanců ve výši 0,6 procenta a minimálního vyměřovacího základu pojistného u OSVČ.

Do inkasa daně z přidané hodnoty, které letos zatím stouplo o skoro pět procent, tedy 8,3 miliardy, se podle ministerstva kladně promítá růst výdajů domácností na spotřebu.

Státu se ale dařilo více vybrat i na spotřebních a energetických daní. Takřka desetiprocentní meziroční růst, tedy o 6,7 miliardy Kč, je zejména díky dani z minerálních olejů a tabákových výrobků.

Celkové výdaje státu ke konci června vzrostly meziročně o 2,2 miliardy korun, jsou tak o dvě desetiny procenta vyšší. Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách se nejvíce podílely výplaty důchodů. Meziročně šlo na ně o 14,7 miliardy Kč více.

Deficitní hospodaření státu vede k prohlubování jeho zadlužení. Ministerstvo financí před pár dny potvrdilo lednový odhad, že do konce letošního roku vzroste celkový státní dluh na 3,367 bilionu korun z loňských 3,111 bilionu korun. Ke konci letošního prvního čtvrtletí byl státní dluh rekordních 3,221 bilionu korun, na každého Čecha tak teoreticky připadal dluh 295 480 korun.