Všichni zdražili, teď hlásí pohádkové zisky. A Češi platí

Třeba mlékárna Olma ze skupiny Agrofert loni vykázala rekordní zisk 215,8 milionu korun. Mlékárně Hlinsko z holdingu vzrostl zisk po zdanění více než dvojnásobně na 163 milionů korun.

Dohromady koncern Agrofert ze svěřenského fondu expremiéra a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše vykázal za loňský rok zisk bezmála 13 miliard korun, což je meziroční nárůst o 124 procent. Agrofert má širokou paletu podnikání, ale ve zprávě zmiňuje, že se vedle chemického průmyslu dařilo také zemědělství.

Znásobit zisk dokázala i Vodňanská drůbež, výrazně rostl i Drůbežářskému závodu Klatovy nebo výrobci cukrovinek Mondeléz. Úspěšný rok hlásí i některé tuzemské cukrovary, mlýny nebo Agropodnik Hodonín.

Potravinářská i agrární komora argumentují, že výsledky se liší podle oborů, klesly stavy prasat nebo se zmenšily plochy ovocných sadů. Celkový trend byl ale podle ekonomů zřejmý.

Hlavní ekonom společnosti Roklen Pavel Peterka připomněl, že loňský začátek války na Ukrajině vedl k silnému růstu cen potravinářských komodit na světových trzích. „To se propsalo i do prodejních cen zemědělců a dalších firem,“ řekl Právu. „Vedle toho do zemědělství tradičně tečou vysoké částky skrze národní a evropské dotace. Penězovod nevyschl ani během energetické krize,“ uvedl ekonom.

„To v kombinaci s vysokou cenou komodit vedlo v mnoha případech k rekordním tržbám a ziskům českých zemědělců a potravinářských firem. A to navzdory růstu nákladů v oblasti energií a mezd,“ dodal Peterka.

Poukázal ale také na to, že řada menších firem či některé sektory v čele s pekárnami měly náročný rok. Milionové či miliardové žně se tak netýkají zdaleka všech zemědělců a potravinářů.

Podle ekonoma společnosti Natland Petra Bartoně má zvýšení zisku logické vysvětlení jedině v tom, že kvůli nedostatečné domácí konkurenci zvýšily některé zemědělské a potravinářské firmy ceny více než řetězce, což potvrdil i nedávný přezkum antimonopolního úřadu. Tyto ceny se jim povedlo evidentně zvednout víc, než by odpovídalo zvýšeným nákladům. Česko podle Bartoně patří v EU mezi země s největší průměrnou výměrou zemědělských podniků. „Velké podniky znamenají, že jich je tu na dané ploše méně, a je tak menší konkurence. A na tom bude vždy tratit spotřebitel,“ konstatoval Bartoň.

Kromě toho v prodejích dominuje pár velkých řetězců. „Podniková sféra evidentně své inflačně navýšené náklady přenáší na zákazníky a spotřebitele, přičemž je v rámci toho v celé řadě případů schopna ještě si k tomu navýšit vlastní marže a zisk,“ řekl Lukáš Kovanda z Trinity Bank. Podle něj ziskovost podnikové sféry i v letošním prvním čtvrtletí rostla, meziročně o více než tři procentní body, a to už třetí kvartál v řadě.

Firmám mj. pomohlo také vládní zastropování cen energií.

Úplně veškerý zisk nicméně nejde na vrub zákazníků, neboť některým firmám se vrátily nedávné investice do energetických úspor a modernizace výroby nebo jim dobíhaly ještě výhodně vyjednané fixace na ceny elektřiny a plynu.

„Mlékárnám se loni dařilo podle toho, zda prodávaly samotné mléko, jehož cena na světových trzích, na kterou nemáme žádný vliv, rostla, nebo jestli prodávaly mléčné produkty, na kterých se loni nevydělávalo,“ popsal mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský. Zpracovatelům masa se podle něj také dařilo odlišně. „Úspěšní byli v případě bílého masa, po kterém byla vysoká poptávka, a když se jim dařilo realizovat úspory z rozsahu a těžit z investic v předchozích letech. Na červeném mase naopak vesměs prodělávali,“ doplnil.

Pekárnám podle Heřmanského pomohla i změna v poptávce lidí, kteří začali šetřit. „Prodalo se méně prémiového pečiva, ale více toho levnějšího, základního, což zvedlo i výrobní efektivitu,“ sdělil mluvčí.

Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala ziskovost vybraných podniků a hospodářský výsledek sektoru za minulý rok nezohledňují strukturální nevyrovnanost a problémy jednotlivých odvětví.

„Jednoduše řečeno, obilí a řepka prodávané v roce 2022 za vyšší realizační ceny se nepromítají do speciálních odvětví, jako je chov prasat, pěstování zeleniny či ovoce, jejichž stavy a plochy nadále rapidně klesají, a Česko je v těchto případech odkázané na dovozy,“ poukázal.

Podle něj se zde odráží nejistota výrobců a zpracovatelů z nejasné budoucnosti a neochota nadále investovat do ztrátových provozů. „Do toho se promítá ještě záměr šetřit právě tam, kde jsou největší problémy, tedy v rámci systémových národních dotací, které jsou již v letošním roce sníženy na téměř poloviční úroveň, přičemž pro rok 2024 se počítá s dalším výrazným snížením,“ řekl Doležal.

I čísla potvrzují, že situace není černobílá. Některým velkým masokombinátům, jako MP Krásno z Valašského Meziříčí stouply tržby, ale zisk se snížil. Nižší zisk vykázaly i velké nadnárodní firmy Unilever a Nestlé.