Všechno jinak. Věk pro penzi může růst až donekonečna, navrhli poslanci

Vyplývá to z pozměňovacího návrhu k novele zákona o důchodovém pojištění, kterou předložili koaliční poslanci ve shodě s ministerstvem práce a sociálních věcí.

Pokud zákonodárci změnu odsouhlasí, což se dá vzhledem k vládní většině v parlamentu očekávat, vypadne z reformy pravidlo, jež bylo takřka vlajkovou lodí reformy. Počítalo s tím, že věk odchodu do penze bude řídit podle naděje dožití a lidé se svůj termín dozvědí při dosažení padesáti let věku.

Počítalo se s tím, že Češi měli trávit v penzi v průměru 21,5 roku. S tím už vládní tábor nepočítá. Odbory to kritizují.

„Ztratilo se tak odůvodnění, kterým mimo jiné ministr Jurečka prodlužování důchodového věku obhajoval. Teď to nedává vůbec žádný smysl,“ konstatoval místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jiří Vaňásek.

Podle něj by to mělo ministerstvo aspoň doplnit do důvodové zprávy k pozměňovacímu návrhu.

Podle mluvčího ministerstva Jakuba Augusty byla změna připravena tak, aby se co nejvíce přibližovala postoji České demografické společnosti. Ta prosazovala, aby lidé trávili v penzi průměrně čtvrtinu života.

„Volba zvyšování o jeden měsíc bez vazby na dobu dožití byla zvolena jako nejsrozumitelnější způsob změny důchodového věku,“ uvedl Augusta.

Jenže podle původního návrhu se mohl nárůst důchodového věku alespoň zastavit, kdyby došlo ke zkrácení průměrné délky života, jako se stalo například za pandemie covidu-19. To už chystaná změna neobsahuje.

Koalice alespoň slibovala, že se nárůst důchodového věku bude pravidelně revidovat. Ani to však už v pozměňovacím návrhu není.

Sice na rozdíl od původní verze reformy zachová povinnost ministerstva předkládat každých pět let zprávu o vývoji demografického systému, avšak povinnost vlády na ni reagovat a důchodový věk případně upravit z návrhu vypadla.

Koalice vesměs svůj pozměňovací návrh hájí, a to v souvislosti s nižším růstem o měsíc namísto dvou. „Je sociálně a zdravotně citlivější,“ řekl při jeho představení Vít Kaňkovský (KDU-ČSL), spolustraník ministra Jurečky.

I pro opozici a odbory je pomalejší růst lepší, přesto se zvyšováním nesouhlasí.

Ministerstvo a koaliční poslanci chystají ještě jeden pozměňovací návrh, který se týká výchovného. To je 500 korun za každé vychované dítě, které každý měsíc dostávají především seniorky ke své penzi.

Postupně ho má zcela nahradit fiktivní vyměřovací základ, podle nějž by se ženám za dobu rodičovské vyměřovala penze podle celorepublikové průměrné mzdy. Nyní mají ženy s podprůměrnými příjmy vyměřovací základ nižší.

Důchodci, kteří půjdou do penze v roce 2027, by ale měli dostat podle stávajícího návrhu u prvního a druhého dítěte výchovné ve výši 300 Kč měsíčně za každé, u těch v roce 2028 to bude po 200 korunách a v roce 2029 po stokoruně. Od roku 2026, respektive 2027 se má také výchovné přestat valorizovat.

Podle chystaného pozměňovacího návrhu by se ale měl provádět u fiktivního vyměřovacího základu srovnávací výpočet. „Díky němu bude případná nižší částka dorovnána do výsledných 500 Kč nynějšího výchovného,“ sdělil Augusta.